Řekni Mi, že Mě Nemiluješ

43.

POHLED FINNA:
Chudák Hope, tak moc mu věřila a on stejně přišel domů nalitej. Chápu, že je těžký přestat a měsíc vydržel nepít, takže upřímně na tom zatím nevidím nic špatného. Cesar potřebuje i naši pomoc, nesmíme ho nechat v tomhle samotného.
Mattův obličej, když ho viděl taky nebyl moc příjemnej. Jde na Mattovi vidět, že Cesara má opravdu rád a že ho to mrzí.

,,Neplakej, Hope. Všechno bude v pohodě, máš tu mě a Matta" objal jsem Hope a dal ji pusu do vlasů.  ,,Já mu věřila Finne" šeptla.
,,Hele, myslím si že se Cesarovi vede dobře. Podívej se na to z jiného pohledu, měsíc vydržel nepít a teď po dlouhé době si zase dal. Je těžký se zbavit závislosti na něčem a on na to nesmí být sám, musíme mu pomoct i my" utřel jsem Hope slzy.
,,Dobře, máš pravdu" dala mi pusu a potom jsme ten nepořádek šli s Mattem uklidit. Cesara jsme potom odvedli do postele a nechali ho vyspat.
-
ráno:

POHLED HOPE:
Nechtělo se mi stávat! Chtěla jsem jen ležet a ležet a ležet. Po tom včerejšku jsem tátu nechtěla ani vidět, ale Finn má pravdu. Musím ocenit to, že vydržel měsíc nepít.

Sešla jsem schody dolů a Finn s Mattem dělali heřmánkový čaj tátovi. Táta vypadal už tak nějak zase v pohodě, prý ho jen bolí hlava.
,,Dobré ráno" políbil mě Finn. ,,Ahoj" zívla jsem si. ,,Cesar chce s tebou mluvit" zašeptal mi do ucha Matt.

,,Jo?" sedla jsem si na gauč vedle táty. ,,Hope, chci aby jsi věděla, že mě moc mrzí včerejšek. Včera mi kamarád nabídl jen na přípitek a takhle to dopadlo. Vůbec jsem to takhle nechtěl a slibuju ti, že teď už si nic nedám" povzdechl si.
,,Pohodě Tati, chápu to. Máš ještě další šanci, nic se neděje. Vím jak je to těžký" usmála jsem se a objala ho.
-
O měsíc později...
Uběhl další měsíc a už je zase vše v naprostém pořádku. Matt se ještě víc sblížil s tátou a myslím si i, že ho táta bere jako vlastního syna. Finn s nim má takový normální neutrální vztah.

Dnes se koná školní večírek a my tři bychom tam chtěli jít a užít si trochu zábavy pohromadě. Když teď s námi bydlí můj táta, tak jsme všichni spolu, takže teď máme možnost být zase jen my tři. Strašně moc se tam těšíme! Už je to nějaký ten pátek, co jsme někde byli na nějaké 'párty'.
-
MATTŮV POCIT:
,,Já mám celkem strach, nevim jako kdyby se tam mělo něco stát" zamrazilo mě v zádech, když mi Hope upravovala kravatu.
,,Neboj se Matte, vše bude v pohodě. Navíc, máš šanci se usmířit s Lucy" usmála se na mě.
,,Tam bude Lucy?! To ne" řekl jsem vyděšeně.
,,Žádnej strach Matte, ona ví, že to bylo nedorozumění" pohladila mě po tváři a odešla si upravit make-up.

Co když mě Lucy pošle do háje, i když ví, že to celý bylo nedorozumění? Notak Matte, přestaň se všeho tak moc bát a užij si večer. Nic špatného se nestane!
-
Na školním večírku:
,,Vau, to je krásný" koukal jsem na tolik lidí, kteří tancovali a užívali si večer.
,,Uvolni se" poplácal mě Finn po zádech a chytl mě za ruku a za druhou ruku zase Hope.
Šli jsme všichni tři tancovat a bylo to strašně moc krásný. Uvědomil jsem si při tom, že mám vlastně rodinu, kterou moc miluju. Hope s Finnem vědí, jak rozesmát.

,,Ahoj" poklepal mi na rameno holčičí hlas. Otočil jsem se a stála tam Lucy. Měla nádherné černé blýskavé šaty. ,,A-ahoj, vypadáš nádherně" usmál jsem se na Lucy, která mě potom hned objala.
,,Nechceš si zatancovat?" zeptala se mě. Okamžitě jsem nabídku přijal a šli jsme tancovat vedle Finna a Hope.
Finn mi tajně ukázal palec nahoru, jakože dobrý a já se cítil vážně skvěle.

Po tancování jsme šli na chvíli ven se nadechnout čerstvého vzduchu a já s Finnem jsme si zakouřili. Lucy s Hope si povídaly a řešily šaty ostatních holek.
Potom jsme šli pro nějaký drink a po vypití drinku jsme šli znova tancovat. Tentokrát Hope tancovala semnou a Lucy s Finnem.

,,Tak co Lucy?" zeptala se mě Hope při tanci.
,,Je to na dobrý cestě, usmířili jsme se" zasmál jsem se. ,,To jsem moc ráda, přeju vám to Matty"

Zničeho nic lidi začali křičet a já si všiml proč. Stál u parketu muž se s braní v ruce a mířil na lidi na parketu, takže na nás. Nevěděl jsem přesně na koho míří, ale vypadalo to, jako kdyby mířil na Hope nebo na holčinu vedle ní.

,,Hope!" křikl jsem a zakryl ji svým tělem.

*Bum*

Hned co muž vystřelil, tak zdrhl.

POHLED HOPE:
Matt a já jsme spadli na zem. Nejdřív mi vůbec nedošlo, co se stalo, dokud jsem neuviděla svoje bílé šaty celé od krve a Matta vedle mě, který je postřelený.

Zvedla jsem se co nejrychleji co šlo a připlazila jsem se k Mattovi.
,,Matte, Matte, Matty" poplácala jsem mu po tvářích, ale nic. ,,Notak, notak" křičela jsem.
,,Ne, můj nejlepší kamarád. Ne, můj nejlepší kamarád" brečela jsem s křikem.
,,No tak dělejte někdo něco, sakra! Zavolejte někdo záchranku!" zakřičel Finn z celých plic.
,,Matte, neumírej prosím! Prosím!" brečela jsem a lidi na mě jen koukali se zakrytými ústy. ,,Bože, prosím!" křičela jsem. ,,Neumírej, nemůžeš mě tady nechat!" držela jsem ho za ruku, ale nereagoval.

,,Ten už se neprobudí" říkali lidi v davu.
,,Finne, udělej něco!" křikla jsem. ,,Hope, sanitka už je na cestě, ale podle mě už je pozdě" ukápla mu slza. ,,Ne, ne, ne, ne, ne" kroutila jsem hlavou. ,,Matte notak, probuď se. Nemůžeš mě tady nechat, notak" křičela jsem na celý sál. ,,TAK KURVA PROBUĎ SE" zakřičela jsem ze všech sil.
Lidi v davu a Finn se mě snažili od Matta odtáhnout pryč, aby k němu mohli záchranáři.
,,Nesahejte na mě!" křičela jsem a silou dala jejich ruce pryč z mých ramen.
,,Matte prosím" řekla jsem v posledním dechu.

Přijela sanitka a dovolili mi jet s nimi. Finn samozřejmě jel s námi a držel mě v silném objetí. ,,Je hodně malá možnost, že ho zachráníme. Je hodně pravděpodobné, že nepřežije" řekl záchranář.

,,Prosím" řekla jsem s brekem.