Řekni Mi, že Mě Nemiluješ

36.

POHLED FINNA:
Věděl jsem, že ji všechno Matt naučí a mrzí mě, že jsem u toho nebyl.
Nečekal jsem, že ji to Hope takhle nandá a v duchu jsem ji fandil.

Evie odešla s kulhavou nohou, krvácejícím nosem a uštíplým zubem pryč ze školy. Na chodbě se ji všichni smáli a videa s fotkama se už objevovaly všude!
-
Měli jsme češtinu, u který máme učitele, který spí, takže každý si děláme, co chceme. Hope si mě nevšímala, byla na telefonu. Občas se dotkly naše kolena, protože sedíme vedle sebe.

,,Hope, vyslechni si mě prosím" šeptl jsem.

,,Nemluv na mě" povzdechla si a byla stále na telefonu.

Strašně mě to mrzí, protože mi na ni záleží a chci pro ní jen to nejlepší.

,,Hope, já si nic nepamatuju z toho dne! Navíc si myslím, že mi někdo nebo spíš Evie hodila něco do pití" položil jsem ruku na její telefon, aby mě poslouchala.

,,Finne, nech mě na pokoji" podívala se na mě a koukala mi přímo do očí.

Měli jsme spolu delší oční kontakt a upřímně ? Myslím si, že to něco muselo znamenat! Nebo se mě jenom Hope snažila zabít pohledem?
-
POHLED HOPE:
Hlavou se mi honilo strašně moc myšlenek o tom, co mi Finn o češtině řekl. Co když mu Evie vážně hodila něco do pití? Nedivila bych se.

Vím, že bych Finnovi měla dát další šanci, jako on, když se dělo to drama s Adamem. Však já Finna miluju, ale strašně mě mrzí to, co udělal.
-
Šla jsem po chodbě a užívala si, jak mě najednou mají všichni rádi. Podle mě, nikdo Evie nikdy rád neměl, spíš se ji všichni báli.

,,Co to-" někdo mě zatáhl na pánský záchody.

,,Hope, poslouchej mě" přirazil mě Finn na zeď a držel mě silně za ramena.

Pozvedla jsem obočí, jako pokyn, aby začal mluvit. Nebudu lhát, malinko mi bušilo srdce, protože to jak mě držel silně a v podstatě na mě křikl...no nevím.

,,Já nechtěl nic z tohohle! Evie semnou musela něco udělat, protože já si nepamatuju vůbec nic! Musíš mi věřit Hope, protože já miluju jenom tebe, prosím" koukal mi do očí a já na něho jenom koukala s otevřenou pusou.

,,Já tebe taky miluju" řekla jsem a potom si ho přitáhla k sobě a dala mu pusu.

Nemohla jsem prostě na něho být dál naštvaná... Bylo na Finnovi vidět, že ho to vážně mrzí. Upřímně, sama jsem nevěděla, že mu tu pusu dám, bylo vše samo od sebe.

,,To znamená odpuštění?" zeptal se mě Finn a dal mi vlasy za ucho.

,,A co když ano?" usmála jsem se na Finna a sledovala, jak se mu na obličeji pomalu objevuje úsměv.

,,Můžu teda zpátky k tobě a Mattovi?" zeptal se.

Nechtěla jsem Finna tahat hnedka zpátky. Musím to probrat taky s Mattem, protože už je taky součástí mého života a hraje v něm důležitou roli.

,,Proberu to s Mattem ještě jo? Navíc, dneska má ještě přijít Lucy a pak by byl zmatek. Vydržíš to ještě doma?" zeptala jsem se Finna, který mi koukal upřeně do očí, až to bylo celkem nepříjemné.

,,Zvládnu to, děkuju Hope" usmál se a z pusy se stalo delší líbání.
-
Přišla jsem domů a Matt si toho ani nevšiml, protože měl sluchátka a hrál hry.

,,Ahoj" sáhla jsem Mattovi na rameno a ten se sebou škubl a řekl ,,Fuj, já se tě lekl".

,,Co s Finnem?" zeptal se mě Matt, který si i kvůli této otázce pauznul hru.

,,O tom jsem s tebou chtěla mluvit Matte...udobřili jsme se a ještě jsem dneska zkopala Evie" podrbala jsem se za krkem a byla nervózní, co mi na to Matt odpoví.

,,Víš Hope, jsem rád, že jsi se s Finnem udobřila. Vím, že udělal blbost, ale já toho kluka mám vážně rád a mrzelo mě, co se mezi vámi stalo. Finn tě miluje Hope a ty zase jeho, navíc byl bych strašně moc rád, kdyby jste se dali dohromady. To s tou Evie? Věděl jsem to! Věděl jsem, že to zvládneš" usmál se na mě a rozcuchal mi vlasy.

Matt je tak neskutečně skvělej člověk! On dokáže podpořit, zlepšit náladu, pomoc, rozesmát! Jsem strašně ráda za to, že se Matt objevil v mém rozpadlém životě a myslím si, že se mi v něm neobjevil jen tak. Potřebovala jsem ho.

,,Děkuju, jsem strašně ráda za to, že tě mám" objala jsem ho.

,,To já taky, Hope" zašeptal mi do ucha a já se začala smát.

O 3 hodiny později...

MATTŮV POHLED:
Byla tu na návštěvě Lucy, která se baví s Hope. Když sem přišla, tak jsem z ní neměl dobrý pocit. Přišla mi namyšlená a strašně nesympatická, ale když mě pozdravila a objala, tak jsem názor změnil. Její objetí pro mě bylo něco jako...jako domov. Nikdy jsem se tak necítil.

Lucy má nádherný úsměv, skvělý názory, je milá, vlastně i krásná, má nádherný úsměv a hlavně ? Hlavně se k Hope chová strašně krásně. Furt ji Lucy držela za ruku, protože se bála, že na Hope zase přijde nějaká panická ataka nebo vlastně cokoliv.

Lucy se chvíli bavila i semnou a musím říct, že my dva jsme si vážně rozuměli a v hodně věcech jsme se i shodovali. Dokonce mi pochválila vlasy, styl a moje brýle!

Myslím si, že mám novou kamarádku.

Moc vás prosím, nepište mi do komentářů "další" a nebo neptejte se mě, kdy bude další. Nevím, kdy bude další kapitola. Mám spoustu práce a starostí a wattpad je u mě na posledním místě. Děkuji za pochopení :)

Kdyby jste se mě chtěli ale zeptat na jinou otázku nebo cokoliv jiného, tak mi napište zprávu, ráda vám odpovím. :)