Řekni Mi, že Mě Nemiluješ

51.

POHLED HOPE:
Brečela jsem víc a víc, vlastně jsem měla hysterák. ,,Finne, prosím! Prosím, já- já tě miluju" křičela jsem. Finn se ušklíbnul, zakroutil hlavou a zvedal se z lavičky, že odejde.

,,Finne, neopouštěj mě!" chytila jsem za ruku a zakřičela. ,,Je konec" strčil do mě, jako kdybych byla kus hadru a odešel. ,,Včera večer si mi řekl, že mě miluješ!" křikla jsem, když jsem spadla na zem. ,,To jenom, abys už konečně držela hubu!" zakřičel a ukázal na mě prostředníček.

Zvedla jsem se ze země a běžela za ním. ,,Takže takhle to ukončíš? Co?" strčila jsem do něho nazpátek a on se na mě otočil. Řasenka a linky mi tekly po tvářích. ,,To seš až takovej hlupák?!" řekla jsem pokleslým hlasem a zase do něho strčila. ,,Co jsem ti udělala, doprdele?! Že se chováš takhle? Dělej kurva, mluv něco ty kreténe!" křičela jsem na něho, až to musela slyšet celá čtvrť.

Flashback:
Byla jsem venku se svým starším kamarádem Petrem a rozhodli jsme se jít do nákupáku pro pití. ,,Chceš colu?" zeptal se mě Petr. Neodpovídala jsem mu, protože jsem zrovna koukala na snapmapy, kde kdo je a Finn se mi ukazoval kousek ode mě, byl taky v nákupáku. Petr mi tu Colu nakonec koupil i tak a jeli jsme po eskalátorech dolů. Zadívala jsem se a všimla jsem si, že nahoru jede Finn. Dělala jsem, že ho nevidím, ale v tu chvíli...
,,Ahoj, Hope" položil mi na nos prst a usmál se na mě. Rozzářil se mi obličej, když jsem ho uviděla a myslím si, že si toho určitě všiml.
,,Ahoj" usmála jsem se od ucha k uchu.

Konec flashbacku.

,,Proč nic nemluvíš?! Mluv už něco kurva!" mlátila jsem Finnovi do hrudi. ,,Zničíš mě, chápeš to? Zničíš mě" křikla jsem mu do obličeje a on mě i tak ignoroval. ,,Myslíš si, že mě nebolelo všechno to, cos mi udělal? Vyspal ses s Evie, hodil si mě do psychárny, zmlátil si mýho nejlepšího kamaráda a víš co? Já ti to všechno odpustila! Tak co jsem ti já dohajzlu udělala!" vlepila jsem Finnovi facku.

,,Tak co se tady děje?!" zakřičel na nás táta, který s Mattem vyšel kvůli mému řvu na zahradu. ,,Cos ji udělal?" zakřičeli oba dva na Finna a já začala brečet ještě víc. ,,Je mezi náma konec" zakřičel mi Finn do obličeje. ,,Proč ji takhle ničíš?!" zakřičel na něho Matt a u toho mě objal.
,,Okamžitě se sbal a vypadni" snažil se mu to táta říct v klidu, ale když se na mě podíval, tak Finnovi chtěl dát pěstí. ,,Vypadni vodsaď!" křičel táta. Finn se na nás všechny podíval a odešel si sbalit věci.

,,Hope, bude to v pohodě" objal mě silně Matt a po chvíli se k nám přidal i táta. ,,Ukaž, utřu ti ty slzy" chytl mě táta za bradu a utřel mi je rukávem, i když ho měl potom celý špinavý.

,,ještě mu půjdu něco říct" povzdechla jsem si a šla za ním do ložnice, kde si balil všechny svoje věci.
-
,,Co chceš? Jestli chceš zas něco říct, tak si posluž" dával si trička do tašky. Opřela jsem se o zeď, dala si ruce v bok a podívala se na něho.
,,Neboj se, nic extra neřeknu...chci ti jen jako poslední věc říct, že už tě nechci nikdy vidět" zasmála jsem se a odešla z ložnice pryč.

Bylo mi to líto, neskutečně moc mi to bylo líto a furt je! Copak se Finn ze dne na den prostě rozhodl, že už mě nemiluje? Přeci to nejde, nebo ano?
-
Finn odešel, prostě práskl dveřma a byl pryč.

MATTŮV POHLED:
Můžu za tohle všechno jedině já. Kdybych Finnovi neřekl, že jsem gay, tak tu teď je a nestala by se tahle pohroma. Je mi to moc líto, kdybych to mohl nějak napravit, udělám to hned.

,,Je to moje chyba" povzdechl jsem si a rozbrečel jsem se. Nemohl jsem se dívat na Hope, která byla úplně zničená.
,,Matte, není to tvoje chyba" zakroutila hlavou a objala mě. ,,Udělal si správnou věc, že jsi to řekl. To Finn je jenom homofob, ty za to nemůžeš" utřela mi slzy, usmála se na mě a snažila se mě rozveselit, i když ji samotné nebylo fajn.

Tohle je na Hope skvělá věc. Udělá všechno pro to, aby vám bylo fajn a to, i když ona je uvnitř zlámaná na několik malinkých kousků, které už nejdou slepit dohromady.

Hope se stará o všechny, ale nikdo se nestará o Hope.