Dohodnutý svazek

44. kapitola

"Pojďte na oběd." Přišla pro nás mamka. Vstal jsem z gauče a vydal se do jídelny. Už jsem měl hlad, když jsem prospal snídani. "Půjdeme se potom projít?" Potřeboval jsem vymyslet jak mu to říct, aniž bych ho ztratil. "Už jsem domluvený s tvojí mamkou." Ta zvedla hlavu. "To je v pořádku, můžeme si k tomu sednout až se vrátíte." Namítla, ale Jin zavrtěl hlavou. "Už jsem to slíbil." Ani jednou se na mě nepodíval. Povzdechl jsem si a přitáhl si ho k sobě, takže mi stál mezi koleny. Těma jsem si ho přidržel a zvedl mu bradu, aby se na mě podíval. "Prosím. Potřebuji s tebou mluvit." Mlčel, uhnul očima. "Fajn. Tak to už asi moc nemáme co řešit." Pustil jsem ho. Šokovaně ke mně střelil pohledem. "Co... Proč... Proč to říkáš?" Jeho oči prozrazovali, že je z mých slov vyděšený. "Víš moc dobře proč." Neustoupil jsem. Díval se mi do očí, jako by hledal nějakou stopu, že to nemyslím vážně. Ale bohužel. Vzhledem k tomu, že jsem moc dobře věděl, že když se mi teď bude vyhýbat a nenechá si to vysvětlit hned, rozrostou se mu ty nesmysli v hlavě a pak už nebudu mít na žádné vysvětlení šanci. Jeho pohled byl čím dál tím bezradnější. "Nedělej to." Zašeptal zlomeně. "Co nemám dělat?" Pozvedl jsem obočí. "Neopouštěj mě... Ne teď, když jsem si myslel, že..." Odmlčel se. "Když sis myslel co? Že si přece jen můžeš vzít toho koho budeš chtít? Že přece jen můžeš být šťastný?" Ztěžka polkl a přikývl. "Takže?" Pobídl jsem ho. "Půjdu s tebou." Přitáhl jsem si ho na klín. "Hodný kluk." Políbil jsem ho na spánek. Někomu se mohlo moje chování zdát krutý, ale já jsem potřeboval, aby se dostal na hranu. Aby si uvědomil, že mě nechce opustit. Měl jsem tak větší šanci, že to pochopí a přijme. Popotáhl. Podal jsem mu papírový kapesník a přivinul si ho k sobě. "Bude to všechno v pořádku." Slíbil jsem mu a konejšil ho. "Najíš se a pak si spolu promluvíme, dobře? Zvládneme to. Spolu." Nejistě přikývl a chtěl vstát, ale já si ho nechal na klíně. Neměl jsem odvahu ho pustit. Bál jsem se, že by to mohlo být naposled. Věděl jsem, že těm dvěma to vadit nebude.