Dohodnutý svazek

48.kapitola

"Nechceš! Musíš mi pomoct!" Pobaveně jsem zavrtěl hlavou. "Má nějaký význam, že jste mu to provedli zrovna dneska proboha?" Prohrábl jsem mentolově zelené vlasy. "Má, ale to bys nepochopil. Co s ním budeme dělat?" Zadíval jsem se na vlasy a pousmál se. Sklonil jsem se. "Co se děje Yoonie? Proč pláčeš?" To bylo hodně slabé slovo, vzhledem k tomu, že seděl na zemi v rohu, choulil se u JiMina a hlasitě vzlykal. "Vypadám jak mentolka!" Vydal ze sebe sotva. Zhodnotil jsem znovu jeho vlasy a usmál se. "Vypadáš tak víc roztomile." Znovu jsem mu prohrábl vlasy. "Podle mě ti sluší." Až do té chvíle jsem nevěřil, že dokáže vytvořit na své tváři vražedný pohled. "Ale no tak. Co je na tom tak špatné?" Pocuchal jsem ho. "Vypadám hrozně! HoSeok bude zklamaný." JiMin pokroutil očima. "Bude se mu to líbit, stejně jako mně." Snažil se ho přesvědčit, ale on jakoby to nevnímal. "Nevypadá to vůbec zle." Mluvil jsem pravdu. Z nějakého důvodu, ho dokázali udělat ještě roztomilejšího. Věděl jsem, že bude šílet, až ho uvidí. Povzdechl jsem si a sklonil se k jeho uchu, aby mě slyšel jen on. "Něco ti prozradím. HoSeok miluje mentolovou barvu. Nikdy se nemohl rozhodnout, jestli zelenou nebo modrou a proto to zakotvil na ní, i kdyby to nikdy nepřiznal. Tohle," prohrábl jsem mu vlasy: "ho dovede k šílenství. Vsadím se, že tě odteď nepustí z náruče, aby si s nimi mohl hrát." HoSeok tak jako tak miloval probírání se ve vlasech. Naposledy vzlykl. "Myslíš to vážně?" Pousmál jsem se a přikývl. "Naprosto." Ujistil jsem ho a vstal. Pomohl jsem mu na nohy. "A teď tě přenechám v rukou Jina, aby tě znovu upravil." Otočil jsem se na Jina a kývl. "Co jsi mu řekl? Nemohli jsme ho uklidnit." Pousmál jsem se a na Yoonieho mrkl. "To je mezi námi." Pousmál jsem se. JiMin se zamračil a YoonGi se k němu hned přitulil, aby si ho udobřil. "Jdu za ním. Beztak tam zase šílí."

...

Obřad byl rychlý, jednoduchý, jak už to ve Vegas tak nějak bývá. Nikdo se nestaral o pohlaví, ani o to, že jsou tři. Složili si slib všichni navzájem. Chlapík co je oddával si pobaveně odkašlal, když se líbali až moc dlouho a ty dva mladší zrudli, zatímco z HoSeoka sálalo štěstí a klid. Usmál jsem se a objal ty dva, než jsem si vtáhl do náruče HoSeoka. "Jsem ženatý." Zamumlal ke mně šokovaně. "Ano." Pobaveně jsem se usmál. "A dvakrát." Mrkl jsem na něho. "Stále tomu tak nějak nevěřím..." Usmál jsem se a stiskl mu rameno. "To přijde. A pak si uvědomíš, že jsi ten nejšťastnější na světě." HoSeok se usmál. "Až po nás, samozřejmě." Mrkl na něho Jin a objal ho. "No nic. Jdeme to oslavit." HoSeok znejistěl při pohledu na YoonGiho. "Nepůjdeme nikam, kde je moc lidí." Ujistil jsem ho. "Zamluvil jsem nám salónek, hned jak jsem se to dozvěděl." Vděčně se na mě usmál a přitáhl si k sobě ty dva.