"Lásko, vstávej. Lásko..." Zamručel jsem a odehnal ruku, která se mnou třásla. "No tak. Máš hotové jídlo a pak musíš do postele. Nemůžeš spát na gauči." Chtěl jsem ho ujistit, že samozřejmě můžu a hodlám to i udělat, ale nakonec jsem se přece jen donutil otevřít oči. "Hm?" Zamručel jsem a zase je přivřel, aby si zvykly. "Ahoj, ospalče." Jin seděl na kraji postele, misky s kalguksu na stolku. "Ahoj..." Zamručel jsem. Bože. Tak moc bych spal. Natáhl jsem se pro misku a vzal si jí do klína. "Správně. Najez se a pak můžeš zase spát." Políbil mě na spánek. Zamručel jsem. "Pusť aspoň televizi." Špitl jsem a protřel si oči. Opatrně jsem si vložil do úst první sousto a opřel si hlavu o Jinovo rameno. "Máš jíst, ne spát." Povzdechl si nade mnou, když už jsem zase usínal a vylil jsem trochu na deku. Sebral mi misku a donutil mě zvednout hlavu. "Jsi jak malý." Zavrtěl nade mnou hlavou a začal mě krmit. Zamračil jsem se na něho, ale nakonec mi stejně nic jiného nezbylo, než se nechat.
...
"No vidíš." Zamručel Jin a vytáhl mě na nohy. "A teď do postele." Moje váha byla víceméně na něm, ale i tak mě dokázal dostat do ložnice. "Lehni si." Nenamítal jsem a padl do postele. Ještě jsem cítil, jak mě přikryl a že se prohnula matrace. Víc už opravdu nevím.
...
Probudil mě budík. Zaklapl jsem ho a unaveně se přetočil na bok. Chtělo se mi ještě spát. "NamJoone. Musíš do práce." Zahrabal jsem se pod peřinu. "Nikam nejdu." Zasípal jsem. Ani jsem nevnímal, jak zním. Chtěl jsem jenom spát. "Co? Prosím tě, jak to mluvíš?" Ucítil jsem jeho ruku na čele. "Máš teplotu, není ti špatně?" Zavrtěl jsem hlavou. "Jen mě trochu bolí hlava. A chce se mi spát." Odpověděl jsem mu s námahou. Kdo by řekl, že je tak těžké mluvit? I přes moje protesty mi strčil teploměr. "Udělám ti čaj." Upravil kolem mě deku. "Nechci." Zavrtěl jsem hlavou. "Neptal jsem se." Ujistil mě. "Přinesu ti i prášky, pokus se neusnout, dobře?" Neouhlasně jsem zamručel. "Chci kakao." Zamručel jsem a fakt mě štvalo, že nemám hlas. "Dobře. Neusni." Varoval mě ještě a odešel z ložnice. To víš, že jo... To se ti řekne. Natáhl jsem se pro mobil, aby mě zatím udržel vzhůru.
ČTEŠ
Dohodnutý svazek
FanfictionNamJoon - kluk z bohaté rodiny. Má všechno, co kdy mít chtěl, včetně své vlastní kariéry rappera. Jediné co mu brání ve štěstí je jeho vlastní rodina, která od něho očekává, že si vezme krásnou slečnu, kterou mu vyberou. SeokJin - kluk z obyčejné ch...
