16. kapitola

619 45 4
                                    

"Ahoj." Vešel jsem do obýváku a objal mamku. Lehce jsem jí políbil na tvář a otočil se na otce. "Otče." Kývl jsem mu na pozdrav. "Sedni si." Rty měl semknuté do úzké linky. Byl naštvaný. A to dost. "Sedni si." Pobídl jsem Jina lehce na gauč a sedl si vedle něho. "Můžeš?" Otočil se na mámu a ona odešla pryč z místnosti. Zamračil jsem se. Měla právo tu u toho být! I když... Je možná lepší, že je jeho hněvu ušetřena. "Ty taky." Vrhl pohled na Jina. Položil jsem mu ruku na stehno a on kupodivu neprotestoval. "Bude tu. Není to tvůj manžel, ani sluha, aby jsi ho vyhazoval." Zavrčel jsem. Na mě si řvát může, ale Jina nechá na pokoji! Semkl rty. Věděl, že nemůže rozkazovat někomu, kdo mu nepatří. "Tak mu to řekni ty." Zavrtěl jsem hlavou. "Bude tady." Zopakoval jsem. "Takže klidně můžeš říct, co máš na srdci." Ujistil jsem ho. Semkl rty snad ještě více. "Chci, aby odešel z mého domu." Zavrčel. "Není ti hoden." Povzdechl jsem si. "To je vše? Není problém, vypadneme do hodiny." Ujistil jsem ho a on zbledl. "Ty ne!" Zavrčel a já vstal a vytáhl na nohy i Jina. "Když jsi vyhodil jeho, vyhodil jsi tím i mě. Pamatuješ otče? Tak to prostě je." Otočil jsem se na Jina. "Pojď. Půjdeme do našeho domu. Tady evidentně nejsme vítáni." Táhl jsem ho ke kuchyni, abych se ještě rozloučil s matkou. "Jestli teď odejdeš, už nejsi můj syn!" Zaraženě jsem se otočil. Mlčel, jen se na mě díval. "Dobře. Jak myslíš. Až si to rozmyslíš, nebudu tu." Ujistil jsem ho rozhněvaně a otočil se ke kuchyni. "Tam nechoď. Táhni si! Nejsi náš syn, tak jí nech! Akorát z tebe bude zklamaná!" Teď jsem se naštval já. Prudce jsem se na něho otočil a zabodl mu prst, do hrudi, protože ke mně mezitím dokráčel. "Buď ticho! Jediný, z koho je moje matka zklamaná jsi ty a ze života s tebou. Je tu jako otrok. Nemá nárok na vlastní názor! Kdyby bylo na mě, vezmu jí sebou a už jí neuvidíš! Takže si teď přestaň vyskakovat!" Otočil jsem se a i Jinem jsem odpochodoval do kuchyně. "NamJoone..." "Ticho." Zavrčel jsem na něho. Nechtěl jsem být na něho hnusný, ale byl jsem vytočený a jeho kecy by mi rozhodně nepomohly. 

Dohodnutý svazekKde žijí příběhy. Začni objevovat