Dohodnutý svazek

55. kapitola

"Jinie... Jinie?" Naklonil jsem se nad svého manžela. "Lásko, zůstáváš dneska doma? Nebo jdeš se mnou do studia?" Políbil jsem ho na spánek a čekal, až se probere natolik, aby mě vnímal. "Musím... Slíbil jsem YoonGimu, že půjdeme nakupovat." Pozvedl jsem obočí. "HoSeok s JiMinem ho pustí jo?" Souhlasně zamručel. "Jo. Dostal jsem asi milion rozkazů a zákazů, ale jo, pustí." Pousmál jsem se. "Dobře. Ale bez Christiana ani na krok, ano?" Protočil očima. "Samozřejmě." Povzdechl jsem si. "Hele, potom koncertu..." Přikryl mi rty prsty. "Já vím, neboj." Ujistil mě a já se pousmál. "Dobře." Sklonil jsem se a políbil ho. "Tak vstávej. Počkám tě dole." Naposledy jsem ho políbil a odešel dolů. "Dobré ráno." Pozdravil jsem Taylor a sklonil se k Dustymu. "No ahoj, prcku. Tebe jsem tu neviděl, ani nepamatuju." Nechal jsem ho, aby mi nastavil bříško a drbal ho. "Pojďte se nasnídat." Pobídla mě Taylor. Usmál jsem se a poslušně si ještě umyl ruce, jinak by mi dala. "Hm... Vaše anglická snídaně." Přivoněl jsem si s chutí ke svému talíři. Nevím, kdo vymyslel kombinaci fazolí, vajíček, klobásek, slaniny, rajčat a žampionů, ale rozhodně to byl génius. "Bože. Tohle mi tak chybělo. Děkuju." Jen mávla rukou. "Váš manžel k snídani stává?" Měl jsem plnou pusu a tak jsem pouze přikývl. "Dobře." Pousmála se a položila přede mě kafe. Byla naprostý poklad. Nikdy neměla problém, vaření milovala a byla schopná, udělat dvacet různých jídel, jen aby potěšila každého. "Dobré ráno." Vstoupil do kuchyně Jin. "Nahoře jsem se modlil, že budou lívance." "Dobré, pane Kime." Otočila se na něho a na bar položila plný talíř lívanců. "Ne ne." Zamručel spokojeně a sedl si vedle mě. "Jestli vy nejste anděl, tak kdo? Jak to vždycky víte?" Sedl si ke mně a vtiskl mi polibek na spánek. "Nejsem anděl. Jen pozoruju lidi. A vy dva jste naprosto předvídatelní." Usmála se. "Javorový sirup a maliny, že?" Položila na bar lahev javorového sirupu a misku malin, kterou následovalo druhé kafe. Vyměnili jsme si s Jinem pobavené pohledy. Ta osoba si vážně myslela, že je tohle všechno normální, ale mě to celkem děsilo.

...

"Ahoj!" Vběhl do studia YoonGi a objal Jina. "Ahoj, prcku." Přivítal ho a já se otočil na Hoseoka s JiMinem. "Promiň, trochu jsme se zdrželi." Omluvil se hned JiMin. Jen jsem se pousmál a zavrtěl hlavou. "V pohodě. Jen čekám na Seoka. Chtěl bych ti něco pustit." Usmál se. "Nová píseň? Sem s tím." Ujistil mě, ale pak se otočil na YoonGiho. "Půjdete hnedka?" Oba přikývli. "Dobře." Zašmátral v kapse. "Utrať kolik chceš, ano lásko?" Políbil ho na čelo a podal mu svojí kreditku. "Ale to..." HoSeok se zamračil. "Už jsme to probírali doma. Nebudeme se o tom dál bavit." Utnul YoonGiho a vtiskl mu polibek. "Miluju tě." Odtáhl se a přešel ke mně. "Pustíš mi to?" Přikývl jsem a ještě rychle objal Jina. "Dávej na sebe pozor, ano? A bez Christiana ani na krok." Upozornil jsem ho. "Samozřejmě." Políbil mě. "Můžeme jít, jen..." Prohledal si kapsy. "Musíme se stavit doma, nevzal jsem si kreditku." Uvědomil si. Pousmál jsem se. "Počkej." Došel jsem do bundy pro peněženku a vytáhl svojí. "Pin je stejný jako na tvojí. Užijte si to." Usmál jsem se a naposledy ho políbil. "Tak jdeme." Pobídl jsem HoSeoka a sám si sedl ke svému počítači. Podal jsem mu sluchátka a zapnul jsem mu do nich novou skladbu. Já už si je ani nebral, znal jsem jí nazpaměť, trápila mě déle než jiné.