23. kapitola

589 37 6
                                    

"Půjdeme se najíst." Odtáhl se po hodné chvíli a pousmál se. Setřel jsem mu poslední zbytky slz. "Dobře." Souhlasil jsem. "Víš co? Zavolám tě až to bude na stole." Znervózněl a já se pobaveně usmál. "Budu tedy v obýváku." Zavrtěl jsem hlavou a lehce ho políbil na rty. "Zavolám." Odtáhl se a já se tedy šel svalit na gauč.

...

"Hej, vstávat!" Otevřel jsem překvapeně oči. Nade mnou stál pobavený Jin. "Poslal jsem tě pryč na chvilku, ne se vyspat." Zavrtěl nade mnou hlavou a vytáhl mě na nohy. "Pojď se najíst." Usmál jsem se a přitáhl si ho k sobě, abych ho ještě krátce políbil. "Jdeme." Protočil nade mnou očima a táhl mě do kuchyně. Překvapeně jsem se zadíval na hostinu. To se jinak nedalo nazvat. "Víš, že jsme jen dva, že jo?" Sedl jsem si ke stolu a on s pokrčením ramen přikývl. "No jo. Trochu jsem se nechal unést." Sedl si naproti a chopil se svých hůlek. Popřál jsem mu dobrou chuť a trochu nejistě jsem si vložil do úst kousek masa. Překvapeně jsem vydechl. "To je výborný." Zamumlal jsem. "Koukám, že jsi mi věřil." Pobaveně zavrtěl hlavou a vložil si do úst další sousto. "Nečekal jsem to, no." Přiznal jsem. Kdo by to taky čekal. "Promiň." Pokrčil jsem pobaveně rameny a už s větší chutí jsem se pustil do jídla.

Dohodnutý svazekKde žijí příběhy. Začni objevovat