Born To Kill || Harry Styles

Chapter 4

Odfrknu si, jak mě Victorovo ovečky hodí zpátky do cely a zavřou mě jen s tím rozdílem, že mě zavřou do cely vedle Chrise, který je alespoň ošetřený. Posadím se na kamennou postel a s povzdechem se podívám do stropu. Zajímá mě, jak dlouho nás tady chce ještě držet, ale něco mi říká, že to bude hodně dlouho, aby mě pořádně naštval, což se mu daří velmi dobře. Nechci tady být už ani vteřinu, ale nemám úplně na výběr.

„Přemýšlel jsem o tvých slovech," začne najednou Chris jakmile se ocitneme sami. „a máš pravdu, vrátím se zpátky domů a udělám všechno, abych přesvědčil otce." Dokončí svou myšlenku. Myslí to dobře, ale otec neudělá nic, aby mě odtud dostal. To je úplně jasné.

„Zkusit to můžeš, ale nepočítej s tím," řeknu a myslím to vážně.

„Až otec zjistí, co nám udělal, zabije ho." Je tím tak přesvědčený, že mu nechci kazit radost a tak raději mlčím. Pomstil by maximálně tak jeho a do mě by ještě kopnul. Ať jsem jeho dcera, nebo ne, zradila jsem ho a to mi neodpustí. Opustila jsem svůj domov a šla jsem do jiného gangu, do jiné rodiny a to mi v životě neodpustí.

„Ty vole, já bych se sjel," ozve se najednou Chris, čímž mě vytáhne z mých mučivých myšlenek. Podívám se na něj, abych ho sjela přísným pohledem. „Děláš jak kdyby ses ty nikdy nesjela," ušklíbne se na mě.

„To bylo jen jednou!" Zamračím se.

„Jo, Rayo, to ti věřím," zazubí se na mě i přes všechny ty modřiny a rány na jeho obličeji.

„Teď vážně, brácho," řeknu a zvednu se. „Musíme utéct." Přejdu blíž k jeho cele, načež se zvedne i Chris a přistoupí blíž ke mně. Natáhnu k němu ruku, za kterou mě chytí.

„Utečeme." Kývne hlavou s velkým úsměvem a ruku mi stiskne. „Potřebujeme plán," poví a já se zákeřně usměju.

Chris' point of view.

Podívám se po očku na svou sestru, která leží na kamenné posteli a má ruce založené pod hlavou. Jenom tak leží a usmívá se. Zavrtím nad ní hlavou a opřu se zády o zeď za mnou, abych měl dobrej výhled na dveře. Každou chvílí by sem měl někdo přijít. Snažím se zůstat v klidu a nic moc neřešit, ale jde to hůř než bych čekal. V takových situacích mi to jde horko těžko, jelikož jde tady o mou sestru. Nesnesl bych, kdyby se jí něco stalo.

Prokřupnu si krk a natáhnu nohy před sebe, jak sem někdo vejde. Nenápadně se podívám na toho dotyčného a musím protočit očima, jak sem vejde Scott. Tento debil nás nenávidí a my nenávidíme jeho. To díky němu je Raya zpátky tady a já přísahám, že za to zaplatí. Nikdy jsem neměl dovolit, aby se přidala do tohoto gangu. Jenže se stalo a to už zpátky vzít nejde. 

Postaví se před celu mojí sestry, která se na něj ani nepodívá. Prostě dál zírá do stropu a dělá jako by tady byla na dovolený. Tohle mi k ní moc nejde a na náš plán je to příliš podezřelé. To ona většinou vyšiluje a je neklidná, neumí být v takové situaci klidná a teď je klidná možná až moc. Hrozí, že nás prokouknou.

„Victorova děvka," ušklíbne se Scott a odemkne její celu. Celou dobu ho pozorně sleduju a sleduju i svou sestru. Jsem zvědavej, jak moc se právě vytočí. Jestli tady někoho Raya nedokáže vystát, tak je to právě Scott. Victorův nejlepší stopař, který najde kohokoli stejně jako cokoli. Victor je známej sbíráním různých artefaktů a právě tento debílek mu je hledá a že mu to fakt jde stejně jako hledat lidi.

„Každej jsme jeho děvka!" Procedí Raya skrz zaťaté zuby a na posteli se posadí, zakládajíc si ruce na hrudi. Vidím na ní, jak se drží, aby po něm hned neskočila a neumlátila ho k smrti. Je stejná jako náš otec.