Born To Kill || Harry Styles

Chapter 48

„Kurva, ty ani nevíš, jak zatraceně těžký bylo všechno obstarat!" vyjekne po Harrym Niall, jenž stojí u otevřeného kufru svého auta, ve kterém má většinu výzdoby na naší svatbu. Není to všechno, jen asi polovina, ale i tohle se počítá, já čekala, že neseženeme vůbec nic a už máme většinu výzdoby, většinu důležitých hostů, u kterých víme, že nikomu tuhle utajenou svatbu neprozradí a taky máme i většinu jídla a dokonce i dort. Za chvíli dorazí i moje šaty a Harryho oblek. Pamatuji si, jak hrozně mu to v obleku slušelo, když mě vytáhl na tu akci k mému otci, a nemůžu se zatraceně dočkat až ho v něm zase uvidím.

„A mně je to kurevsky úplně jedno, Horane, chtěl jsem všechno a ty, do hajzlu, nemáš ani polovinu!" vyprskne po něm Harry, který ztrácí nervy víc než obvykle, což je u něj dost zvláštní. Určitě je kolem toho celého nervózní, ale nikdy by to nahlas nepřiznal. Položím mu ruku na biceps, když k blonďákovi udělá o krok blíž, abych ho uklidnila, což zapůsobí.

„Děkuju, Nialle, vážím si toho." Kývnu na blonďáka, který ke mně stočí svoje modré oči a pak jemně kývne hlavou.

„Aspoň kurva někdo." Rozhodí rukama a vydá se dovnitř Zaynova domu, kde se ještě pořád nacházíme. Za necelou hodinku se budeme pomalu přesouvat do Harryho domu někde u skal, kde je podle něj největší klid a kam hlavně nemá přístup jeho strýc, protože si ten dům Harry koupil někdy na začátku tohoto měsíce. Neřekl proč přesně ho koupil, ale je to stejně jedno.

„Přísahám, že ho jednou probodnu ve spánku, kurva," zavrčí Harry a odstoupí ode mě, aby se ještě jednou podíval do kufru. Proč mám pocit, že mu na tom záleží?

„Harry, vždyť o nic nejde," povím, sledujíc ho, jak si z kapsy vytáhne krabičku cigaret, jednu tyčinku z ní vytáhne a vloží ji mezi srdcovité rty. Pak si sáhne do druhé kapsy pro zapalovač a cigaretu si zapálí. Zamračím se, protože nemám ráda, když kouří, což dělá v poslední době opravdu hodně a mě to opravdu štve.

„Má to bejt perfektní, ne? Každá holka o tomhle dni sní, tak mi kurva neříkej, že jsi jiná, lásko," odpoví mi a já se najednou nemůžu přestat usmívat.

„Jasně že chci, aby to bylo perfektní, ale já nepotřebuji pohádkovou svatbu a navíc..." odmlčím se, přistoupím k němu o něco blíž a zadívám se do jeho modrého a zeleného oka. „...tahle svatba bude perfektní už jen tím, že si beru tebe." Povím s totálně rudými tvářemi, načež se hned usměju, když si všimnu, jak jsem ho totálně odrovnala. Na moje slova nijak nereaguje, prostě na mě zůstane zírat jako kdyby nemohl uvěřit mým slovům. „Vím, že je to mezi námi pořád komplikované, pořád jsme všechno ještě neprobrali, nemáme to vyřešené, ani vlastně nevím, co přesně mezi námi je, ale cítím, že takhle to má být a teď mi nejde o tu zatracenou smlouvu, jenž nás k sobě upsala, ale o to, že..." Znovu se odmlčím, ujišťujíc se, že můžu pokračovat dál, ale najednou jako kdyby mě opustila veškerá odvaha.

„Chci, abys to dokončila, lásko." Pobídne mě, zahazujíc na zem skoro celou cigaretu. Přistoupí ke mně o něco blíž, čímž se atmosféra mezi námi naprosto změní.

Nasucho polknu. „Bude to znít jako to největší klišé."

„Tak už kurva mluv."

„Oukej!" vyhrknu. „Prostě nějak cítím, že jsi mi souzený. Je to naprosto šílený? Jo, rozhodně, ani se vlastně pořádně neznáme a všechno kolem je fakt neskutečně div-"

„Měla by ses naučit, kdy je ta správná chvíle držet hubu," zavrčí a pak si mě k sobě přitáhne za tričko a svými rty narazí do těch mých. Chvíli jsem tak v šoku, že jen stojím jak solný sloup, ale jakmile pohne svými rty, naprosto mu propadnu a začnu mu polibky oplácet. Ihned mnou projede elektřina, která skončí v mém podbřišku. Nakloním hlavu do strany a polibek prodloužím, spojím ruce za jeho krkem mezitím co si mě chytí za zátylek, udržujíc si mě u sebe. Druhou ruku mi položí na pas, jako kdyby se potřeboval ujistit, že u něj zůstanu.