Born To Kill || Harry Styles

Chapter 24

Raya's point of view.

Vrátím se do domu po boku Louise, přičemž se hned v chodbě střetneme s nasraným Liamem, který si pro sebe něco mrmlá. Vyměníme si s Louisem nechápavé pohledy, ale nic neříkáme, prostě se jen každý odebereme svou cestou. On míří nahoru, já do kuchyně, abych se po dlouhém dni v klidu najedla. Vyndám si z ledničky dva hotové sendviče s mým jménem, které mi připravil Louis, když jsme byli pryč a on tu zůstal. Ještě si udělám teplý čaj a spokojeně si sednu ke kuchyňskému baru. Pustím se do výborných sendvičů. Na malou chvíli vypustím z hlavy všechny věci, které mě trápí. Prostě se jen zaměřuju na tu úžasnou chuť sendvičů a přemýšlím nad svým životem, jak asi bude vypadat až bude po všem, bohužel mi to ale zkazí obrovská rána. Kousnu se do jazyku, jak se leknu. Připravená bojovat se zvednu z barové stoličky, když vtom zaslechnu Harryho řev a je mi všechno jasný. Uklidním se, znovu si sednu a pustím se v klidu do jídla. Už si na jeho výbuchy vzteku začínám zvykat.

„Kde je kurva zase ta holka?!" zařve a já hned vím, že myslí mě, ale nemám v plánu vylézat a upozorňovat na sebe. Chci se v klidu najíst alespoň pro jednou. Spokojeně si žvýkám další sousto, když se domem ozve další rána, jak někdo praští dveřmi. Netrvá to dlouho než zaslechnu dunivé kroky směrem ke kuchyni. Harry se prožene mezi otevřenými dveřmi jako tornádo.

„Něco se děje?" zeptám se naprosto nevinně. Vezmu hrneček do ruky a usrknu výborného čaje. Už dlouho se mi nepovedl takhle dobrej čaj a to jsem do hrnečku hodila jen pytlík borůvkového čaje, zalila vodou, hodila do něj dvě kostky cukru a chutná líp jak včera.

Harry mi z ruky najednou vytrhne můj výborný čaj, takže obsah hrnečku je všude jen ne v něm. Odhodí hrneček na druhou stranu kuchyně, takže se samozřejmě roztříská. Skoro vyseru duši, jak se po mně natáhne a zvedne mě na nohy. „Tobě ten chlap něco řekne a ty to řekneš Malikovi, ale ne mně?!" vyštěkne po mně. Aha, tak tady je problém. „Už toho mám fakt plný zuby, kurva! Přestaň se chovat jako bezohledná kráva a začni používat mozek!" vyštěkne mi do tváře.

„Promiň, ale nebyl čas ti to říct a nevypadal si, že by tě to nějak zajímalo. Jde po mně, ne po tobě, tudíž si to klidně vyřeším sama." Pokrčím rameny.

„Kdy konečně pochopíš, že jsi pod mojí ochranou a tak všechno, co se kurva týká tebe, se týká i mně?!"

Povzdechnu si. „Fakt ti nerozumím, Harry. Celou dobu, co jsem tady, se tváříš jako bych tě obtěžovala. Proč bys teď chtěl řešit můj problém a proč by sis vůbec chtěl hrát na mého ochránce?" Nerozumím čím dál tím víc. Chová se jako debil, pak je chvíli v pohodě a znovu se chová jako ještě větší debil. Je to s ním jako na houpačce.

„Protože jsi moje, lásko," odpoví mi a pustí mě. S těmito slovy ode mě odejde. Zavrtím hlavou a sednu si, dívajíc se na moje rozmočené sendviče. S povzdechem se zvednu, sendviče vyhodím a ještě uklidím rozbitý hrneček. Pak se tedy vydám nahoru do svého pokoje, kde se zabouchnu a přejdu ke skříni, ze které si vezmu čisté kalhotky a dlouhé černé tričko bez potisku. Vlezu do koupelny, kde se na sebe podívám do zrcadla a okamžitě se zhrozím nad svým zjevem.

„Bože," vydechnu a hned se odlíčím, protože mám řasenku snad všude jen ne na řasách. Svleču ze sebe všechno oblečení, vlezu do sprchy a pustím na sebe horkou vodu. Cítím, jak mi horká voda povoluje všechny ztuhlé svaly. Zakloním hlavu dozadu a užívám si tu chvíli o samotě. Najednou mi v hlavě vyskočí to, jak mě Harry políbil. Přichytím se, jak se začnu přiblbě usmívat nad tím, jak jsem v tom polibku cítila mnohem víc než by snad Harry chtěl. Ani s Victorem jsem necítila to, co s Harrym, ani nevím, jak přesně bych to popsala.