Born To Kill || Harry Styles

Chapter 61

Raya's point of view

Z okna pozoruji dvě kočky, které si spolu hrají na zahradě. Nemám ani ponětí, jak dlouho je pozoruju, ale asi už to bude nějaká doba, protože už je slunce docela vysoko. Vím, že jsme s Damianem přijeli někdy k ránu, pak se staly ty sračky a teď může být maximálně dvanáct hodin odpoledne. Nemám chuť cokoliv dělat a tak jen sedím na sedačce pod oknem a pozoruji ty dva chlupáče. Snažila jsem se spát, ale ani za nic neusnu. Pořád mě přemáhal strach, že sem někdo přijde a něco mi udělá, když bych spala a takhle jsem vzhůru a můžu se aspoň pokusit bránit. Jsem docela paranoidní, ale s takovými psychopaty v domě se asi není čemu divit.

„Principessa?!" zaslechnu Alexův hlas zpoza dveří pokoje, kde mě drží. Protočím očima, ale rozhodně se neozývám. Nechci jeho společnost, nechci vidět ani jednoho z nich. Jenže Alex i přesto do pokoje vtrhne. „Půjdeme se projít." 

Ironicky se uchechtnu. „Jestli si myslíš, že s tebou nějak půjdu, pak se teda pleteš," řeknu, ale nepodívám se na něj, dál zírám na mourovatou kočku, která skočí po černé kočce. Pousměju se, snažíc se zahnat slzy zoufalství. Stokrát radši bych teď byla u Victora, u něj jsem aspoň věděla, co na něj platí, ale u těchto individuí úplně nevím a ani si nemyslím, že bych je mohla nějak obelstít. Zvlášť ne Daniela.

„Jestli ti záleží na Becky, pak půjdeš."

„Cože si to řekl?!" vyjeknu po něm a už stojím na nohou. 

„Fungovalo to." Ušklíbne se. „Tvoje malá neteř je právě na cestě, tak pojď hezky za ní." Natáhne ke mně ruku, ale já zůstanu stát na místě a jen na něj civím, snažíc se udržet na uzdě svoje emoce.

„Přestane ji konečně tvoje podělaná rodina ohrožovat?! Je to kurva jen malé dítě, které nic z tohohle nechápe!" Přistoupím k němu. „Mě si klidně zabij, ale tu malou z toho vynech!" Strčím do něj, ale on mě rychle chytí za zápěstí a přitáhne si mě k sobě. Podívá se mi do očí, přičemž nahodí vražedný pohled, kterým se mě snaží zastrašit, ale jak jde o Becky, budu se bít i když nemám žádnou sílu. Ji nikdo ohrožovat nebude.

„Tak poslouchej, holčičko, měla by sis srovnat priority, protože tímhle chováním akorát přispíváš k tomu, abychom ji zabili a věř, že zabíjet malé děti nám nedělá žádný problém!" Zahučí mi do tváře. 

Nafouknu tváře, snažíc se udržet v klidu. Tady se stejně nedohádám a tak si odfrknu, svěsím ramena a přikývnu. Onen blbeček se vítězně usměje a nabídne mi rámě, no já kolem něj jen projdu. Slyším, jak se zasměje, ale nijak na to nereaguju. Dojdu ke schodům, které začnu scházet s ním za zády. V půlce schodů se ale bohužel střetnu se samotnou vůdkyní gangu Volpe. 

„Ty," zavrčím po ní, jakmile se na mě zaměří svýma modrýma očima, který bych jí nejradši vydrápala z důlků. 

„Proč není svázaná?!" vyjekne najednou Francesca po Alexovi, jenž se zastaví vedle mě. Francesca vypadá víc nasraně než normálně, což mě vede k tomu, že jí to s Harrym nejde tak, jak by chtěla. Stoprocentně se mu vrhne kolem krku jakmile mě Alex, nebo Daniel, zabije. Je jím posedlá a určitě by si nenechala ujít takovou příležitost. Jen doufám, že jí Harry odkopne jako to udělal už dřív. Zaslouží si někoho mnohem lepšího než je ona.

„To není potřeba, lištičko." Poví Alex mezitím co já bliju z toho, jak ji oslovil. Jo, její gang se sice jmenuje po liškách, ale tohle je slizký. „Teď nás omluv." Řekne jejím směrem, popadne mě pod loktem a donutí mě sejít poslední schody, následně mě vede až před dům, kde mě konečně pustí. Celou dobu jsem měla chuť do něj strčit, ale kupodivu jsem se ovládla.