Born To Kill || Harry Styles

Chapter 50

Ráno se vzbudím a ihned mi dojde, že jsem teď vdaná, můj manžel leží vedle mě a klidně oddechuje. Včera jsem mu dala svou nevinnost a bylo to zatraceně úžasné. Teprve až teď mi dochází, že tento kudrnatý muž si ukradnul moje srdce, které patří jen a jen jemu. Dřív jsem pochybovala a nebyla si jistá jestli jsem do něj opravdu zamilovaná, dneska ale vím, že jsem do něj totální blázen. Když se ohlédnu zpátky, jak jsme se poznali, je to totálně šíleny, jak se to všechno za tu dobu hrozně změnilo.

S úsměvem vstanu z postele a dojdu do koupelny, kde provedu veškerou ranní hygienu a pak se s ručníkem kolem pasu vrátím zpět do naší ložnice. Můj pohled ihned zamíří na postel, kde leží Harry se založenýma rukama pod hlavou a nespokojeně mě pozoruje. „Můžeš mi vysvětlit, jak je kurva možný, že neležíš vedle mě?" Pozvedne na mě obočí. 

Uchechtnu se, přejdu k posteli, zapřu se kolenem o matraci a nahnu se k němu. „Velice se omlouvám, pane Stylesi, nevěděla jsem, že budete tolik toužit po mojí přítomnosti." Snažím se nesmát a udržet si vážný pohled, ale je to čím dál tím víc těžší.

„Jo, tak slečinka nevěděla," řekne si pro sebe, chytí mě za pas a shodí mě do postele, načež nás přetočí, takže se teď tyčí nade mnou. „teď jsi moje už i právoplatně, lásko, takže chci, abys tu vedle mě byla každý ráno." Přimhouří na mě oči.

„Rozkaz, pane," povím zcela vážně a pak ho rychle políbím. „Ráda bych tu s tebou diskutovala, ale musím se připravit na schůzku s mým otcem." Prohrábnu mu kudrnaté vlasy, dívajíc se na jeho krásnou tvář. Pořád nějak nemůžu uvěřit, že jsem teď vdaná paní. Je to strašně zvláštní, ale najednou mám pocit, že můj život konečně dává smysl. Mám pro co žít, důvod proč se vrátit domů a proč chtít vůbec za život bojovat. 

„Jo, měl bych jet s tebou, ale musím bejt na zasedání gangu." Líbne mě rychle na rty a pak si lehne vedle mě. Pousměju se, zvednu se z postele, upravím si ručník a vydám se ke skříni, ve které je všechno moje oblečení z Harryho minulého domu. 

„Hm, jde o něco důležitého?" zeptám se, mezitím co hledám spodní prádlo. Natáhnu si černé kalhotky, odhodím ručník a obleču si podprsenku stejné barvy a vůbec poprvé je mi úplně jedno, že Harry uvidí moje zjizvená záda. 

„Ne, je to jen o akci, kterou musíme udělat a taky o tom zmrdovi Alexovi. Až skončíš u otce, stav se za námi," odpoví mi po chvilce ticha. Otočím se na něj, jen abych viděla, jak na mě zírá. Sjíždí moje tělo očima. Olízne si rty, pak zavrtí hlavou a rychle z postele vylítne. Se smíchem ho sleduju, jak míří do koupelny, kde se po chvíli zabouchne.

Uchechtnu se, otočím se znovu ke skříni a vytáhnu cargo kalhoty, které si rovnou obleču. Sáhnu pak po černém crop-topu s dlouhým rukávem, jenž si taky obleču. Skříň zavřu a vydám se na druhou stranu ložnice, kde mám kosmetický koutek, který jsem rozhodně nečekala, ale jsem za něj ráda. Nevím, kdo Harrymu pomáhal zařizovat dům, ale bezpochyby odvedl dobrou práci. Rychle na sebe teda napatlám make-up. 

Ve chvíli, kdy Harry vyjde z koupelny, si dokreslím druhou linku, nanesu si na řasy řasenku a pak se od stolku zvednu, dívajíc se, jak se obléká do svých oblíbených černých kalhot s dírou na koleni a do černé košile, kterou si nechá z půlky rozepnutou. Skousnu si spodní ret, jakmile se na mě otočí čelem. „Co?" ozve se, jak zachytí, že na něj zírám.

„Nic, jen ti to zatraceně sluší." Usměju se. Pozorně sleduju jeho reakci. Otevře ústa, že něco řekne, ale pak si to rozmyslí a uhne pohledem. Uvedla jsem ho do rozpaků, což je zatraceně roztomilý, protože je to sakra Harry, kterého nerozhází nic. Přejdu k němu, položím mu ruku na hruď a políbím ho na zjizvenou tvář a než stihne zareagovat, vyjdu z ložnice a mířím dolů do kuchyně, jenž je kupodivu narvaná jídlem. Vezmu si ale jen jogurt a s ním se usadím na barovou židli.