Born To Kill || Harry Styles

Chapter 15

Raya's point of view.

Zírám na černé šaty s velkým výstřihem a ještě větším rozparkem. Naštěstí mají celá zakrytá záda, takže nebudou vidět žádné jizvy, ale i tak z toho nejsem zrovna nadšená. Nenávidím šaty. Necítím se v nich dobře a byla bych radši, kdybych si mohla vzít kalhoty, tričko a třeba mikinu. Jenže je jasné, že mi to neprojde. Protočím očima a chytím si ručník, který mám omotaný kolem těla, když se dveře za mnou otevřou. Otočím se k nim, dívajíc se na Harryho, který mě sjede hladovým pohledem. Přitáhnu si ručník blíž k tělu a ustoupím několik kroků dozadu, když vstoupí dovnitř mého pokoje jako bych tu vůbec nestála jen v ručníku. Není mi moc příjemné, že je tady a moje tělo zakrývá jen kus látky. 

„Kurva, možná si to nakonec rozmyslím a zůstaneme tady," řekne chraplavým hlasem a přesune se ke mně o něco blíž. Automaticky zacouvám dozadu, ale neuteču moc daleko, protože nohami narazím o postel. „řekni mi, co mi brání v tom, abych to z tebe strhl a vzal si tě?" Pozvedne na mě zjizvené obočí a přistoupí blíž ke mně. Natáhne se po mně a za boky si mě přitáhne k sobě. Přitáhne si mě na své tělo, dívajíc se na můj hrudník, který se snažím skrývat rukama a ručníkem, který si tisknu k hrudi jak jen můžu. 

„Protože jsem panna a neužil by sis to," odpovím mu, doufajíc, že ho to třeba přesvědčí, jenže to působí přesně opačně, než jsem myslela. Přejede si jazykem po spodním rtu a skloní se blíž k mému uchu. 

„Věř mi, lásko, že tohle mě k tobě spíš přitahuje, protože šukat neojetou holku je to nejlepší, kurva," vydechne a přejede mi jazykem po pokožce na mém krku těsně pod uchem. Jsem nucená tak hlavu natočit do strany. 

„Harry, nech toho, prosím," vydechnu, jak mě moje vlastní tělo začne zrazovat. Nenávidím to, jak na něj reaguju. Nejradši bych si za to vrazila pořádnou facku, protože to není vůbec správné. 

„Vsadím se, že jsi kurevsky vlhká," řekne oproti mému krku a pak své rty přitiskne na pokožku pod mým uchem. Jednou rukou zajede k mému stehnu a začne mi nadzvedávat ručník a druhou rukou mi pevně stiskne bok. Líbá můj krk mezitím co mi svou rukou přejíždí po vnitřní straně stehna. Zakousnu se do rtu, abych nevzdychla, jak srdcovitými rty obepne pokožku mého krku. Můj mozek na mě křičí ať to rychle zatrhnu, ale jsem jím tak paralyzovaná, že jen stojím a užívám si jeho rty na mém krku. „Říkáš mi ne, ale tvoje tělo říká něco jiného," řekne a rukou vyjede blíž k mému klínu, což je pro mě jako facka. Zapřu se do jeho hrudi celou svou vahou a zatlačím do něj. 

„Přestaň se ke mně takhle chovat. V životě ti nedám," řeknu pevným hlasem a jeho ruce konečně opustí moje tělo, aby si je mohl založit na hrudi. 

„Vsadíme se?" Pozvedne na mě obočí a zaloví rukou ve své kapse, načež mi na postel hodí škrabošku. „Tohle si vezmi, obleč se a za půl hodiny buď dole," nakáže mi a konečně můj pokoj opustí. 

„Panebože, vzpamatuj se!" křiknu po sobě a hned zavrtím hlavou, natahujíc se po kalhotkách, do kterých se navleču a teprve až je mám oblečené, odhodím ručník na zem a hned na to si obleču černé šaty. Mají dlouhé rukávy s ornamenty, takže zakryjí má tetování naší rodiny, hluboký výstřih, takže nedovolují podprsenku, přes celý horní díl šatů se táhnou různé ornamenty, takže to vypadá zatraceně dobře. Mají velký rozparek, takže při každém kroku mi vykoukne levá noha. Jsou dlouhé a opravdu krásné. Přistoupím k zrcadlu a rozpustím si vlasy, které jsem měla provizorně daný v drdolu, aby mi nepřekážely při líčení. Zvolila jsem jednoduchý make-up, zvýraznila jsem jen oči a na rty jsem nanesla rudou rtěnku. Prohlédnu se a nemůžu uvěřit, že jsem to opravdu já.