Born To Kill || Harry Styles

Epilogue

Harry's point of view

O pět let později

Postávám za oknem v našem domě, pozorujíc mojí Rayu, jak sedí v písku na pláži a staví hrad společně s malou Becky. Na chvíli se pozastavím nad tím, jak se mi kurevsky obrátil život vzhůru nohama, když mi Raya vstoupila do života. Měla být moje už od samého začátku, ale staly se všechny ty sračky, takže chvíli trvalo, než se mojí stala a popravdě? Jsem za to asi i rád, protože kdybychom se vzali tak, jak to mělo být, nikdy bychom si k sobě nemuseli najít cestu a nemuseli bychom k sobě mít tak zatraceně blízko jako teď. 

Ze začátku jsem si nechtěl moc připustit, že se mi ta malá černovláska dostává pod kůži. Začínal jsem ji mít rád a to já nikoho rád nemám, ani sebe ne, ale u ní je to úplně něco jiného. Vraždil bych, když se jí někdo byť jen lehce dotkne. Je pro mě asi až moc dobrá, ale jsem kurva sobeckej, protože ji od sebe nepustím. Ona patří ke mně stejně jako já k ní a tím bych kurva řekl, že to uzavírám. 

Odstoupím od okna, típnu do popelníku půlku cigára a vydám se ven. Jakmile vyjdu ze své pracovny, ihned ke mně přiskočí Mauglí a nadšeně na mě štěkne. Nikdy jsem si nemyslel, že budu mít psa, ale holky mě ukecaly a tak nám po domě kromě dětí běhá německý ovčák jménem Mauglí - jméno vymýšlely holky. Já osobně hlasoval pro Ramba nebo Zeuse, ale přehlasovaly mě. Se psem se tedy vydám ven, kde ihned zavětří holky, že kdyby to bylo možný, tak se za ním objeví ohnivá čára, jak za nimi vystřelí.

„Mauglí!" Slyším až sem, jak na něj Becky nadšeně vykřikne, pak zaslechnu, jak zapiští a smích mojí nádherný ženy. Pousměju se, opírajíc se ramenem o plot, zakládajíc si ruce na hrudi. Becky se zvedne a začne pobíhat sem a tam s Mauglím za sebou. Nejvíc mě ale stejně zaujme moje žena, která se zvedne a s jejím dokonalým úsměvem se na mě podívá. 

„Pro dnes hotovo?" Zeptá se. „Byli nějaké potíže?" Ptá se dál, jakmile na její první otázku přikývnu. Přistoupím k ní, chytajíc ji kolem pasu, přitahujíc si ji následně k sobě. 

„Žádný potíže, všechno proběhlo v klidu, lásko. Zbraně mají a my máme prachy, takže můžeš být v klidu," řeknu, abych ji uklidnil. Po tom debilním nápadu mého fotra, kdy mi Raya předala svůj gang, jsem jí ho předal zpátky, protože já vedu ten svůj. Raya sice navrhovala, abych si nechal i ten její a spolčil všechny dohromady, ale přišlo mi to jako kravina a navíc ji její lidi cenní daleko víc než mě. Je dobrá vůdkyně, i když teď její gang řídí víc Chris jako její Consigliere, protože se teď Raya nesmí přepínat natož stresovat. „Radši mi řekni, jak ti dávají dneska zabrat." Usměju se, pokládajíc ruku na její vypouklý bříško. Pořád mi kurva nejde do hlavy, že čeká dvojčata a že tu bude brzo hodně veselo, ale jo, těším se na to. 

Raya se usměje. „Dneska jsou naštěstí v klidu, víc se bojím o Nayu, je se Zaynem a no, znáš ho." Uchechtne se. Zavrtím hlavou, pokládajíc svojí dlaň na její růžovou tvář. 

„Naya bude v pohodě, Zayn totiž ví, že kdyby se jí něco stalo, bez váhání bych ho zabil." Přimhouřím oči. Nezapomenu na ten den, kdy se narodila naše první dcera Naya. Mermomocí jsem chtěl, aby se jmenovala Raya, no ihned mi to bylo zatržený, ale našli jsme alternativu, takže máme malou Nayu. Nedávno oslavila páté narozeniny, je úplně šílený, jak ten čas utíká. Za chvíli jí bude osmnáct a já budu muset vraždit každýho hajzla, kterej se k ní přiblíží. 

Přitáhnu si Rayu do objetí, když se na mě podívá zvláštním pohledem. Je na naše caparty šíleně opatrná. Když jsme si adoptovali Becky, dlouho jí trvalo, než s ní vůbec vyšla mezi lidi a to samé se opakovalo, když se narodila Naya. Je hrozně opatrná a nevěří nikomu cizímu, není ani divu po tom, čím vším si prošla, ale občas bych řekl, že to trochu přehání. Docela se bojím, co bude, až se narodí dvojčata, ale vím, že spolu všechno zvládneme a překonáme všechny strasti.