„Jsem doma!," rozezněl se Louisův hlas celým bytem právě ve chvíli, kdy vstoupil do chodby, jenom několik metrů vzdálené od kuchyně. Usmála jsem se sama pro sebe a z ušpiněné tváře od mouky a možná i trochu cukru si odsunula neposlušné pramínky vlasů, jenž se mi k ní nepravidelně lepily. Hřbetem ruky jsem si instinktivně přejela pod očima, jestli se mi náhodou nepodařilo rozmazat si řasenku, ale nakonec spokojeně zjistila, že se tak neděje. „Ahoj, miláčku," přišel ke mně se svým typickým úsměvem roztáhnutým na tváři a věnoval mi něžný polibek na pomoučněnou tvář, kterou jsem mu automaticky nastavila.
„Ahoj," věnovala jsem úsměv jenom jemu a prohlídla si ho kompletně od hlavy až k patě v perfektně padnoucím obleku od Armaniho. Ruce se mi přesunuly do dřezu, do nějž už tekl proud studené vody doprovázený tichým šuměním. „Doufám, že máš pořádný hlad. Dnes jsem si dala s večeří opravdu hodně záležet," pochválila jsem se spokojeně ze svého dnešního výtvoru a mokré ruce, z nichž mi stále kapalo velké množství vody, si otřela do špinavého trička, jež jsem měla na sobě.
„Spíš mám chuť přeskočit rovnou ke svému dezertu," položil mi obě své dlaně na boky a přitáhl si mě na svou hruď. Jeho hebké rty si okamžitě našly cestu po mém krku a mučivě pomalým tempem postupovaly plynule až k linii mé čelisti. „A to nejlépe hned," objevil se z nenadání můj ušní lalůček mezi jeho zuby, které ho něžně skously, čímž mi přivodil nekonečný pocit euforie, a ruce pomalu přesunul na má stehna.
„Ještě řekni, že si mě chceš vzít přímo tady," pozlobila jsem ho s lehkým úsměvem a neochotně se vymotala z jeho náruče, v níž mě láskyplně držel blízko svého těla. „Jak bylo v práci?," zeptala jsem se zvědavě a stoupla si na špičky ve snaze dosáhnout na polici ve skříňce, v níž sídlily talíře. Nestačila jsem je ani do ruky vzít, neboť ty stejné paže se mi opět rozhodně omotaly kolem těla a vyzvedly si mě do náruče. „Louisi!," vykřikla jsem překvapeně a celým domem se okamžitě rozezněl nejenom jeho, ale i můj hlasitý smích, který nešel dost dobře ovládnout. Své rty okamžitě a bez většího váhání přitiskl na ty mé a jimi naléhal, abych ho pustila dál.
„Jsem u tebe," usmál se slabě, zatímco se naše synchronizovaně pohybující se rty dostaly blíž k sobě a ty jeho na mě tlačily víc, abych ho pustila dál. Nevnímala jsem dost dobře, kde v bytě se přesně nacházíme, i když jsem si v duchu vsázela na ložnici, když jeho jazyk přejel po obvodu mého spodního rtu, zatímco mě něžně pokládal na naší postel. „A držím tě," usmíval se dál a jazykem mi okamžitě vklouzl do ústní dutiny, když se mi přes rty vydralo zasténání jeho jména způsobené jeho naléhajícími doteky.
„Toho bych si málem nevšimla," zašeptala jsem udýchaně, když se ode mě svou tváří odtáhl v důsledku nedostatku kyslíku a než se znovu svými rty přisál na můj krk, přes hlavu mi přetáhl trochu špinavé a docela obyčejné tričko na doma. Dával si pořádnou práci s tím, aby si mě dostatečně nažhavil. Svými rty se dotkl každého centimetru mé odkryté kůže. Motýlími polibky mi zasypával celou linii čelisti a naopak dravými polibky plnými vášně a chtíče mi nasával kůži okolo krční tepny, klíčních kostí, až po krajkou lemovaný výstřih mé černé podprsenky. Blaženě jsem vzdychala při každém jeho dotyku, který mi věnoval, a pomalu mu svými dlaněmi doputovala až k rozcuchaným vlasům, které mě tolik lechtaly do kůže. V rukách se mi po chvíli objevily i drobné knoflíčky bílé košile, s nimiž jsem se okamžitě pustila do - pro ně - předem prohraného zápasu a tím odhalovala i to jeho, beze sporu dokonale vyrýsované s několika neuspořádanými obrázky. Měla jsem pocit, že na své rozpálené kůži mám možnost cítit i lehké doteky jeho dlouhých řas pokaždé, když se svou hlavou sklonil blíž k teplu mého těla, aby mi víc nasál kůži. Já oproti jemu tak pečlivá nebyla. Jakmile se mi podařilo rozepnout mu celou košili a shodit mu ji z jeho těla, okamžitě jsem svou ruku posunula po celém jeho, dobře vypracovaném, břiše až k lemu jeho kalhot, do nichž jsem okamžitě zabloudila a začala ho více vzrušovat.
„Ehm... miláčku," dostal ze sebe těžce mezi vzdycháním, které jsem mu způsobila právě já, přitom se silně kousl do spodního rtu, tvrdě zavřel oči a v zádech se trochu prohnul. I na dotyk jsem dost dobře cítila, jak se mu v boxerkách začíná dělat těsno, ale vždycky mě bavilo ho provokovat. „Miláčku, nech toho...," vydechl s velkou dávkou snažení a svými zuby se neúmyslně zakousnul do mého ramene. „Předbíháš...," šeptal, zatímco jeho ruce se třásly, když se mě snažil pohladit po tváři, aby mě přivedl k rozumu.
„Kdo říkal, že pravidla v naší ložnici můžeš určovat jenom ty?," usmála jsem se, při jeho polibcích putujících po mém bříšku, zatímco jeho horké dlaně mě hladily po bocích. Na své kůži jsem okamžitě rozpoznala, jak se usmál, neboť moc dobře věděl, že většinou to všechno šlo stejně jenom podle jeho předem vymyšleného scénáře. „Přestal jsi se mnou mluvit?," uchechtla jsem se nenuceně, neboť každý jeho lehký dotyk věnovaný mému tělu mě v tomto rozpoložení lehce lechtal.
„Já se aspoň, na rozdíl od někoho, soustředím...," zamručel s lehce zvednutým obočím, když své dlaně nechal položené na mém těle a rty se vrátil na ty mé, aby mě opět umlčely. Jen matně - naprosto omámená svou euforií - jsem cítila, jak mě zbavuje i tmavě modrých džínů, které putovaly ke zbytku volně povalujícímu oblečení na zem. Můj dech se zrychloval každou sekundou, takhle příjemné večery jsem milovala. Naše polibky získávaly patřičnou hloubku, naléhal na mě stále víc. Ani mluvit mě nenechával! Jakmile se i jeho tmavé kalhoty objevily na podlaze, objala jsem ho svými stehny pevně kolem jeho pánve a víc se k němu přitulila.
„Hm... Louisi," vzdychla jsem hlasitě jeho jméno do ticha, když se pomaličku přesunul zpátky na můj krk, kde mi zanechával znaménka lásky, která půjdou zítra jen s pořádnou dávkou snahy a nápadů zamaskovat. „Louisi, udělej mi dítě," vzdychla jsem slastně do jeho ucha a objala ho kolem jeho ramen, zatímco mé rty se jen lehce dotkly jeho napnutého svalu na rameni...
Takže... tady je slíbený prolog mého nového příběhu! :) Doufám, že se Vám líbí a že Vás nějakým způsobem zaujme, protože tam půjde o úplně něco jiného, než u mých minulých příběhů :) Děkuji mockrát za všechna přečtení! :) Love you guys :3
Lucka :)
ČTEŠ
Lovely Endeavour (fan fiction with Louis Tomlinson)
Fanfic"Je těžké mít na rtech smích, když radost v srdci není. Je těžké někoho milovat, když nevíš, zda-li o to stojí. Říkají mi, že mám všechno, co chci víc? Ale já vím, že když nemám Tebe, tak nemám nic..." Emma (27) a Louis (32) Tomlinsonovi žijí pokli...