24. Cesta za hranicí

26 5 0
                                    


Blanka potom hned ráno jak vstala tak nasedla zase na koně a vydala se opět na cestu, naštěstí žádné vojáky už nepotkala takže si myslela že je už asi setřásla. Ale i přesto byla opatrné, protože nevěděla co jí ještě muže po cestě než se dostane přes hranice potkat.

A tak se raději každou chvíli když se ji něco nezdálo otáčela ze sedla aby se podívala jestli za ní nejedou vojáci.

,,A když žádného vojáka ani potom nepotkala tak už byla do konce své cesty klidnější."

Cesta ji ubíhala poměrně rychle a za chvíli se ocitla za hranicemi svého království a byla tak v království svého strýčka krále Edmunda, a když se ze sedla otočila tak viděla jak ji dohnaly nějací vojáci a poznala v nich vojáky krále Davida.

Ale naštěstí za ní přes hranice nejely a u hranice se sousedním královstvím své koně zase otočily a vydali se na cestu zpátky na zámek.

Blanka si potichu a klidně oddechla a pokračovala ve své cestě dál do hradu jejího strýčka.

Cesta ji už ubíhala v poklidu a tak si mohla i na chvíli odpočinou, aby na hrad svého strýce dorazila odpočatá.

  

KrutovládaKde žijí příběhy. Začni objevovat