Když Blanka vyjela z hradu tak ji čekala ještě opravdu dlouhá cesta která utíkala nesmírně pomalu, ale to Blance nevadilo protože se do náruče krále Davida vůbec netěšila a kdyby to bylo jen na ní tak by zůstala u svého strýčka který ji měl rád a který byl na ní hodný, a který ji ještě i k tomu všemu miloval.
Ale nemohla jinak musela odejít, protože přece tam nenechá svou matku a svou sestru a její další sourozence.
Ne to nechtěla a proto se tak rozhodla, protože se stejně musela do svého domovu vrátit. A to nejen kvůli své matce ale i kvůli tomu co jí řekla a kvůli její osudu, který ale splnit vůbec nechtěla.
Ale věděla že kdyby zůstala se svým strýčkem tak by šťastná asi nebyla protože její láska ji čeká úplně někde jinde a v úplně jiném náručí.
A tak se rozhodla tedy že půjde vyjít vstříct svému osudu, protože stejně před tím co jí čeká pořád utíkat nemohla a bylo nutné aby se k tomu jako královská dcera řádně postavila.
,,I když z krále Davida měla strach."
Cesta jim trvala několik dnů a táhla se pomalu jako tavený sýr, protože Blanka se jí i přesto všechno snažila všemožně prodlužovat.
Jenže když pak už byly skoro doma a z lesa začaly pomalu vyčnívat věže jejich zámku tak se jí najednou sevřel žaludek, protože chvíle obávaného setkání kterého se ze všeho nejvíc bála se už opravdu hodně přiblížila.
Protože Blanka si uvědomila že už za chvíli bude doma a že tam kde byla dřív doma ji teď čeká muž který zabil jejího otce a za kterého by se teď když je novým králem její země měla co nejdřív provdat.
Jenže Blance se do vdávaní vůbec nechtělo a už vůbec ne s mužem který byl ještě k tomu všemu i když do nenáviděla jejím osudem.
ČTEŠ
Krutovláda
Romansa,,Aneb doba kdy začala naše vláda a taky jedna velká válka." Příběh o krutosti, válce ale taky jedné velké lásce která se zrodila z nenávisti a pohrdání a taky napřed jen z povinnosti. Ale láska povinnost nezná a tak muže vzniknout i tam kde teď zač...
