Krutovláda

94. Teď už bude všechno dobré

David se svým koněm zastavil u zámku a opatrně se spící Blankou v náručí z koně slezl, byla už pomalu tma protože už se začínalo stmívat a tak odnesl David Blanku do zámku a položil jí až v její komnatě kde ji položil na postel.

A právě tehdy když jí pokládal ze svého náručí na její postel tak se Blanka probudila.

Pomalu otevřela oči a trochu zatřepetala rozespale řasami.

,,Už jsme doma lásko," řekl David a přitom na ní dlouze pohlédl, protože v tu chvíli byla nesmírně krásná až tak jako by zrovna teď měla v sobě nějaké kouzlo.

,,Teď už bude všechno dobré, klidně zas zavři oči a spi já tu u tebe počkám aby si my zas někam nezmizela," dodá ještě David a pak si sedne vedle ní.

,,Zůstaneš tu se mnou?," zeptá se rozespale Blanka a trochu smutně se mu podívá do očí.

,,Ano a klidně celou noc jestli budeš chtít," odpoví David a přitom se skloní aby jí upravil pramen vlasu za uchem. Chvíli se tak na ní dívá a pak se k ní skloní ještě víc a jeho rty se dotknou těch jejich a spojí je do dlouhého a nekonečného polibku.

Pak si lehne vedle Blanka která už hned zase usla a než usne tak se na ní ještě nějakou chvíli dívá a v duchu sám pro sebe obdivuje to jak je krásná a jak mu tak rychle dokázala zamotat hlavu, protože by si nikdy nemyslel že se jednou ožení.

Ale když tehdy když přijel spatřil její obraz a pak i její skutečnou krásu, tak věděl že je to ona ta žena kterou bude až do své smrti věrně milovat a kterou už nikdy pro nic na světě neopustí.

Jenže to ještě nevěděl jaké plány má její strýček a že se začíná už nenápadně chystat válka která hodně brzy začne.

Ale teď byl ještě David šťastný, protože mohl spát po boku tak neskutečně nádherné ženy která ho z celého srdce miluje a která mu už za pár měsíců porodí dědice. Jeho vytouženého syna a on konečně pozná jaké je to být otcem.