Blanka zatím jela na svém koni hlubokým lesem a snažila co nejkratší cestou dostat na hranici.
Ale vojáci ji byli potom už zase v patách a tak se jim musela schovat, schovala se jim v kotlině jednoho velkého a širokého stromu který tady v lese byl.
Svého koně schovala o kousek dál u jednoho neprostupného houští a když vojáci kolem projížděli tak si jich vůbec nevšimli, a když zmizely tak mohla zase Blanka dal pokračovat v cestě. Jela dnem i nocí a protože měla strach o to aby ji nechytli ale i o své blízké tak skoro ani nespala.
Takže toho naspala opravdu málo, protože kvůli vojákům kteří ji hledali musela být každou chvíli ve střehu a kdykoliv se někde něco šustlo tak hned zpozorněla a potichu vyčkávala co to bude a co asi přijde.
Naštěstí ji vždy polekaly jen zvířata která tu byla v lese, nebo šumění větví stromu.
Takže se nemusela bát, protože tohle nebyli žádní vojáci ale přesto i z toho že jí možná chytnou byla strachy bez sebe.
Ale i tak se snažila být silná jako její matka při takovýchto situacích, protože nic jiného ji stejně nezbývalo a v duchu se modlila aby král jejím sourozencům a matce neublížil.
Nakonec když byl všude klid tak přeci jen usnula, ale i tak spala jen krátce a to kvůli jejímu zlému snu který se z její mysli dral na povrch. A to ještě netušila že se králi o ní zdává, zrovna jako tuhle dnešní noc.
,,Protože oba dva mají teď poslední dobou podobné sny."
ČTEŠ
Krutovláda
Romansa,,Aneb doba kdy začala naše vláda a taky jedna velká válka." Příběh o krutosti, válce ale taky jedné velké lásce která se zrodila z nenávisti a pohrdání a taky napřed jen z povinnosti. Ale láska povinnost nezná a tak muže vzniknout i tam kde teď zač...
