Krutovláda

50. Splň svoji povinnost

,,Blanko poslouchej mě," řekla královna Radana a pohlédla na ní.

Dej mému synovy aspoň trochu lásky a uvidíš časem až ho poznáš že on není tak špatný krutý a zlí jak si o něm mnozí myslí. Nauč se ho milovat a uvidíš sama že s ním nešťastná nebudeš, dej mu svou lásku a on ti dá svou.

A společně z té lásky přivedete na svět dítě.

,,Prosím tě Blanko dej mu šanci a uvidíš jak tě bude milovat," dodala ještě po chvíli královna Radana a pak se na chvíli odmlčela.

,,Ale já....," řekla Blanka která byla z toho celá v rozpacích a nezmohla se už pak ani na slovo.

Vím jak se cítíš Blanko a myslíš si že chceme po tobě velkou oběť, ale věř mi až poznáš mého syna tak už ho budeš soudit jinak. A pokud se do něj zamiluješ protože on je pro tebe tak jako ty pro něj tvůj osud, tak uděláš jen dobře a nic už pak nebude stát v cestě dítěti.

Pomysli Blanko na to až otěhotníš a staneš se požehnanou a až porodíš mému synovy syna tak tě bude na rukou nosit a velebit jako královnu, jako jeho královnu. Kterou se staneš a usedneš tak po jeho boku.

Jediné co po tobě chci aby jsi mu dala trochu lásky, tak jako já jsem mu dala svou lásku protože on byl mé vymodlené dítě na které jsem po tolika nevydařených těhotenstvích čekala.

Modlila jsem se k bohu aby se mi už konečně narodilo živé a zdravé dítě, protože všechny ostatní děti co jsem před tím porodila se mi narodily mrtvé. A když jsem čekala Davida tak jsem nějak cítila že právě on přežije a že svému králi a milovanému manželovy porodím konečně syna.

A když se David narodil tak jsem věřila tomu že on je právě ten požehnaný a že mi ho seslalo samo nebe, děkovala jsem za něj a vychovala jsem ho tak aby z něj jednou vyrostl dobrý a nebojácný král který bude spravedlivý ke všem svým poddaným.

A David mi připomíná svého otce který byl taky takový a který se nikdy ničeho nebál, a teď je na tobě Blanko aby jsi udělala mého syna šťastným a aby jsi mu co dala co nejvíc dětí.

,,Vím že právě ty jsi jeho osud stejně tak jako to ví i tvoje matka a tak se teď Blanko vrať do komnaty mého syna kde ho potěšíš, ale taky obšťastníš a splníš tím i svoji povinnost jako žena pro svého muže aby jsi mu mohla dat co nejdříve syna," řekne královna Radana a pak se s úsměvem podívá na Blanku.

,,Ale já nechci, nechci se tam vrátit," řekne Blanka a rychle vyběhne pryč a utíká rychle po chodbě směrem ven do zahrad.

,,Blanko co to děláš vrať se ihned zpátky do komnaty mého syna!," křikne na ní královna Radana a Blanka se v půli cesty zastaví.

,,Ne, tam se už nikdy nevrátím," řekne Blanka rázně a královna Radana k ní jde zatím blíž.

,,Ale vrátíš víš že je to tvoje povinnost stejně jako to vím já a jako to ví i tvoje matka. Výš že je to tvůj osud a tak ať chceš nebo nechceš tak ho musíš naplnit. Tak udělej co říkám a vrať se do komnaty mého syna a splň to co po tobě bude chtít a ukoj tím i jeho touhu", řekne královna Radana razným hlasem a Blanka tedy raději poslechne i když se jí tam vrátit nechce, ale stejně se tam teď tedy vrátí.

Protože musí, protože kdyby neposlechla tak neví co by z toho mohlo ještě vzejít.