Krutovláda

26. Jsi to ty Blanko?

Hlavní komoří tedy došel ven pro Blanku a přivedl ji tedy ke králi do královského sálu. Když vešli dovnitř král Edmund seděl na trůně, ale když ji uviděl tak ihned z trůnu vstal a šel k ní.

,,Jsi to ty Blanko?," zeptal se král Edmund a zamyšleně na Blanku pohlédl.

Ano poznám tě jsi to ty, naposled jsem tě viděl před pár lety a to už z tebe začínala být malá slečna, ale teď už jsi dospělá a vyrostla si do krásy. Jsi stejně krásná jako tvoje matka a možná jsi ještě krásnější. Pamatuju si tě jako malou holčičku a teď už jsi se změnila že bych tě už ani skoro nepoznal.

,,Naštěstí si své matce podobná, takže i díky tomu jsem tě poznal," dodal ještě po chvíli a pak už ji s radosti obejmul.

,,Ano jsem to já strýčku Blanka a i když si mě pamatujete ještě jako malou tak pořád jsem to já a vždycky budu," odpověděla Blanka která stále zůstávala v jeho objetí.

,,A co tu vlastně děláš Blanko tak sama a opuštěná a kde je vlastně tvá matka, a ostatní z tvé rodiny a co měl znamenat ten prsten," zeptal se král Edmund když pustil Blanku z objetí a ukázal ji ať se posadí.

Tak se Blanka posadila a všechno co se stalo mu dopodrobna vyprávěla a její strýček ji bedlivě poslouchal a u toho přemýšlel jak by mohl celé její rodině ale hlavně ji pomoct.

Když Blanka skončila se svým vyprávěním tak ji vzal za ruce a řekl,, Můžeš tady Blanko zůstat tady budeš v bezpečí a neboj o tvou rodinu se nějak postarám, a nějak ji dostanu zpátky," řekl král Edmund a stiskl Blančiny ruce.

Blanka se mu se slzami v očích sesypala k nohám a nepřestávala plakat.

,,No tak Blanko přestaň už plakat," snažil se ji utěšit její strýček a zvedl ji svými dlaněmi ze země.

,,No tak Blanko utři si už oči a neboj něco vymyslíme, zatím zůstaň tady. Tady budeš v bezpečí," dodal ještě její strýček a pak Blance utřel slzy.