Už uplynul měsíc od toho co David přijel a co Blanka byla potom od té doby v ustraní, tak jak bylo zvykem předtím než porodí. Ležela na posteli a spala, náhlé se jí zdál nějaký sen a ona se potom probrala protože měla ve svém těle najednou takový divný pocit který šel z jejího velkého břicha.
,,Davide!", zakřičela Blanka náhle když ji jejím tělem v momentě kdy chtěla vstát z postele projela obrovská vlna bolesti která ji donutila opět sednout.
Byl už její čas a ona jsi uvědomovala když ta bolest nepřestávala ale ještě se zvětšovala že už asi bude rodit. Držela se křečovitě přikrývky na posteli a snažila se zhluboka dýchat aby se uklidnila.
,,Davide!", zakřičela znovu když její bolest neustávala a dovedla ji zase znovu vykřiknout.
A tak Blanka znovu vykřikla jméno svého manžela a snažila se zhluboka dýchat, protože tušila že její hodina a hodina jejího porodu už je tu a že už bude rodit asi každou chvíli.
,,Paní co se děje?," řekla jedna její služebná která byla hned u ní.
,,Myslím že už to přichází a že už budu rodit," odpověděla Blanka a snažila se zase zhluboka nadechnout.
,,Zavolej mého manžela a krále a taky jeho a mou matku slyšíš, přiveď mi je chci je mít u sebe a chci aby tu teď byli se mnou," dodá ještě Blanka a její obličej je stažený bolestí a za chvíli zase znovu bolestně vykřikne.
,,To nejde má paní král nemůže přijít muži u porodu být nesmí, ale nebojte se vaše matka a matka našeho manžela a našeho krále hned přijde a pomohou vám s tím aby jste to zvládla. Hlavně se teď uklidněte a v klidu ležte za chvíli jsem tady," řekla služebná která hned na to odešla a tak Blanka zůstala v pokoji sama.
Po chvíli přišli do pokoje kde Blanka ležela její matka v doprovodu s tou královou, ještě s dvorními dámami které už věděli co mají dělat.
Protože vše se už pečlivě připravovalo před několika měsíci na příchod následníka a matka krále se soustředila jen na tuto událost.
,,Neboj Blanko už jsme tady," řekla královna Radana a pohlédla na Blanku když vešli a všichni šli honem k ní.
,,Už to přichází a asi už budu rodit," řekne po chvíli Blanka a pevně sevře víčka k sobě.
,,Neboj Blanko zvládneš to," řekne královna Radana a chytne Blanku za ruku.
,,Já to nezvládnu, nezvládnu to!," křikne Blanka a dlouze se na ně na všechny podívá.
,,Ale zvládneš to Blanko zvládneš, když jsem čekala Davida tak jsem si taky myslela že umřu bolestí. Byla to strašná bolest strašná, ale zvládla jsem to a ty to zvládneš taky," dodala po chvíli královna Radana a pevně Blanku chytla.
,,Ne nezvládnu to", řekne Blanka a zase zakřičí bolestí.
,,Ale zvládneš to holčičko zvládneš, jen se podívej na mě kolik jsem vás odrodila. Hlavně musíš být silná holčičko, buď silná a ostatní už půjde samo," řekla po chvíli královna Margareta své dceři a dlouze a pevně se na ní podívala a pak jí taky chytla za ruku.
,,Ale já mám strach že to nezvládnu a že umřu," zašeptá Blanka protože už má trochu slabí hlas a služebná jí dá napít trochu vody.
,,Zvládneš to holčičko, zvládneš. Ty mi neumřeš vím to a ještě svému muži hodně dětí porodíš," dodá královna Margareta a pak pohladí svou dceru po vlasech.
,,Zvládneš to Blanko já ti věřím a už brzy mi porodíš mého vnuka," řekne královna Radana a pak utře Blance pot z její tváře a Blanka potom znovu bolestí vykřikne.
Mezi tím se zpráva o tom že královna rodí donese až ke králi který už spal ve své komnatě, ale hned jak mu řekli tuhle zprávu tak se probudil a rychle utíkal ke své manželce. Jenže ho ve dveřích do její komnaty zadržela jeho matka která právě vešla ven když slyšela kroky a řekla svému synovy že teď do komnaty své ženy nemůže.
,,Protože porod je věc boží která není pro muže, ale jen pro ženy."
A tak David musel bez protestu počkat venku před Blančinou komnatou.
ČTEŠ
Krutovláda
Romans,,Aneb doba kdy začala naše vláda a taky jedna velká válka." Příběh o krutosti, válce ale taky jedné velké lásce která se zrodila z nenávisti a pohrdání a taky napřed jen z povinnosti. Ale láska povinnost nezná a tak muže vzniknout i tam kde teď zač...