Krutovláda

11.Neklidný spánek

Blanka přišla do místa kde dnes přespaly a chtěla se na to své matky zeptat, jenže když tam přišla tak ona už zase ležela na svém místě a vypadalo to že už spokojeně spala.

A když k ní Blanka přišla blíž tak viděla že už skutečně spí, protože jí na její hlas vůbec neodpověděla.

Tak Blanka udělala to samé a šla jsi taky lehnout, s myšlenkami že se na to své matky zeptá tedy ráno jsi lehla zase na své místo a snažila se usnout.

 Zavřela oči a pokoušela se usnout, jenže klidný spánek jakoby vůbec ani nepřicházel a nepřicházel.

Snažila se zavřít oči a spát, ale pokaždé když se už snažila usnout tak ji vždy probudila noční můra toho co dnes viděla a co jí pořád bez ustání hrálo v hlavě. Bylo to jako zlí sen, jako nějaká ošklivá zlá noční můra která se neustále jen co zavřela oči pořád vracela a vracela.

,,Nemohla usnout, protože se jí to pořád vracelo v hlavě pořád dokola a dokola."

Snažila se spát, ale spánek stále nepřicházel. Protože pořád ho rušil ten sen ta zlá a skutečná noční můra jejího osudu který se určitě co nevidět naplní.

,,Ale ona to nechtěla, nechtěla aby se to tak stalo a aby si vzala Davida."

Nechtěla ho ani vidět, tak proč je jí souzený když už teď a to ho nikdy neviděla nemůže ani vystát a hnusí se jí už jen svými činy které udělal.

Tak proč by jsi měla takového člověka vzít když ho nechce, ale když to má napsáno ve svém osudu že jsi ho vezme. Ale ona ho už teď tak strašně nenávidí a teď ho nenávidí ještě víc kvůli tomu že zabil jejího otce a že kvůli tomu musejí před ním utíkat.

,,Tak jsi nedokáže vůbec představit že by někdy mohla takového člověka milovat."

,,Takového člověka milovat to nikdy," řekla když ji ze snu zase vyrušila noční můra o jejím osudu a probrala se z lehkého spánku polekaně až sebou úplně trhla.

Měla zpocené čelo a nahlas oddechovala aby se z toho zlého snu vzpamatovala.

,,Protože on se ji pořád vracel do snu a ten ve kterém byl on se stával pro Blanku noční můrou, kterou se snažila zahnat ale pořád se jí vracela."

A tak se zvedla ze země a rozhodla se že se půjde projít, jenže ani tam moc klidu neměla.

Byla velká tma a nešlo vidět skoro ani na krok, měsíc svítil slabě a osvětloval jen část holé země, takže jeho svit byl slabí.

Takže když se Blanka procházela tak toho moc neviděla, ale oči měla i přesto otevřené a dívala se po temné noční krajině. Která ji připadala tak temná a tajemná jako v nějakém jiném světě. Procházela se a přemýšlela potřebovala jsi vyčistit hlavu od přebytečných myšlenek které se jí draly na povrch a také chtěla zapomenout na tu chladnou noční můru co se jí dnes pořád dokola vždy když zavřela oči zdála.

,,Potřebovala se jí zbavit a to jednou provždy."