Let Me Touch You (cz)

33.

Pohled Olivie
Když Ryan viděl, že mu chybí jeho motorka, mohl se na místě třeba psychicky zhroutit.
My jsme dostaly záchvat smíchu.
Pak se Ryan naštval a vypadal, že mu za chvíli vybouchne hlava, nebo že někoho praští.
My jsme se už moly válet na zemi smíchy.
Lidé pak začali odcházet a stejně tak i holky, až jsme po maximálně dvaceti mimutách zůstali s Ryanem na parkovišti sami. On seděl na obrubníku a nevypadal v pohodě.
Nebrečel, ale asi by se vybrečel až doma, kdyby mu tu motorku někdo opravdu vzal.
Pomalu jsem se k němu vydala.
,,Liv, nemyslím to špatně, ale teď mě nech být."
Ani se na mě nepodíval.
,,Jen ti něco ukážu a pak tě nechám být."
,,A co bys mi prosimtě chtěla ukazovat? Novou motorku?"
Podíval se mi do očí pronikavým pohledem.
,,No, to úplně ne, ale vstávej."
Vzala jsem ho za ruku a vytáhla do stoje.
,,Fajn  že seš to ty. Kam jdeme?"
,,Zavři oči."
,,Jdem do bazénu?"
Uchechtla jsem se. Na co on pořád myslí.
,,Ne."
Dala jsem mu pásku přes oči, vzala ho za ruku a táhla za roh školy, kde byla schovaná jeho motorka.
Pomalu jsme k ní došli a zastavili se.
Sundala jsem Ryanovi pásku a on otevřel oči.
,,Co-Liv? Ale kde- Moment. To byl tvůj žertík?! Celé tohle?!"
Razmáchl se rukama.
Zasmála jsem se.
,,Jo."
Ryan zkameněl. Probodl mě pohledem a pak se mě bez emocí ledovým hlasem zeptal:
,,Máš klíčky?"
Vytáhla jsem klíčky a podala mu je.
Nasedl na motorku, nasadil si helmu a nastartoval.
,,Jedem Babe."
Řekl babe?
Co? To bylo jako na mě?
Očividně ne. Rozjel se pryč od školy.
Není Babe ta motorka? Ne, to je ujetý.  Nebo mluví na jeho imaginární holku? Co já vím.
Vydala jsem se domů a napsala holkám, jak to probíhalo a že náš žertík je u konce.
Došla jsem domů. Psali jsme si s Chasem, ale něco tomu pořád chybělo.

Motýlci v břiše.
Husí kůže při letmém dotyku.
Jiskřičky v očích.
Nervozita, vášeň.
To, co cítím s někým jiným.

Pohled Ryana
Já chápu žertíky. Jo. Ale tohle už bylo přes čáru. Ta motorka je....něco jako moje vášeň. Moje láska, která mě nikdy nezradí, pokud ji sám nezničím. A je pro mě opravdu důležitá. Když se něco děje, nastartuju a jedu do svého světa, do světa, kde nejsou problémy. Je to pro mě uvolnění a relaxace když kolem fouká vítr, já slyším jenom motor a jedu kamkoliv se mi zachce. Kdyby to nebyl jen žertík a někdo mi ji opravdu ukradl, tak vlastně ani nevím, co bych dělal.
Ale na druhou stranu chápu, že Olivie nemohla vědět, co pro mě znamená. Asi bych si od ní měl dát pauzu a dnes si užít doma dívčí společnost.
Olivie je prostě Olivie a já se musím smířit s tím, že abych se soustředil na fotbal a všechno ostatní důležité, musím si dát pauzu a oddechnout si od vymýšlení, jak ji získat.
Napsal jsem Annie, ať přijde. Část mě si myslí, že to bylo špatné rozhodnutí, ale bylo to rozumné. Snad.
Takhle bude mít Olivii Chase.
Já sice nechci, aby to skončilo jak minule, ale musím myslet i na sebe a na svůj život, svojí budoucnost.
Další Olivie se už nenajde.
Možná jo, možná ne. Teď mi na tom nezáleží, protože už je tu Annie.

Nevím, jestli budu vymýšlet další žertík. Měl bych jí to oplatit, ale jestli si chci dát pauzu.... Uvidíme. Jestli mě něco napadne, udělám to. Ať si o mě nemyslí, že jsem nějaká slečinka.