Let Me Touch You (cz)

64.

Ve středu byla škola jako každý den. Mám pocit, že si studenti už zvykli na to, že jsme s Ryanem spolu, takže už se na nás tolik lidí tak blbě nekoukalo. Samozřejmě se pořád našly žárlivky, které mi záviděly Ryana, ale snažila jsem se na to vykašlat, nebo 'vysrat', jak říká Ryan.
Dali jsme si pusu a rozdělili jsme se, šli jsme každý ke své skříňce.
Přišla jsem potom k Beth a řekla jsem jí o Jessice a její včerejší návštěvě mého domu.
Beth ta situace taky mrzí, ale, jak se říká, srdci neporučíš a oni se do sebe s Ehtanem prostě zamilovali.

Během poslední hodiny se školou rozezněl rozhlas.
,,Milí studenti a milé studentky,
s kolegy jsme se rozhodli, že před podzimními prázdninami vám uspořádáme Halloweenský ples. Všechny podrobnosti najdete na školním webu, vsupenky zakoupíte u kabinetu paní učitelky Jawesové.
Děkuji za pozornost, hezký den."

Hned se třídou ozval šepot. Holky řešily, s kým půjdou a co si vezmou na sebe.
Zamyslela jsem se, jestli mám pozvat Ryana já, nebo jestli pozve on mě. Nebo jestli tam vůbec půjdeme. Jestli má Ryan čas tam jít, co když už má plány.
Já bych tam jít chtěla, ale jen jestli tam půjde on. Uvidíme.

Po zvonění jsem vyšla ze třídy a pořád jsem byla zamyšlená nad plesem. Nad mnou a Ryanem. Nad podzimními prázdninami. Ryan říkal, že spolu někam pojedeme, ale kam? Nezapomněl na to? Má to být překvapení?
Zabouchla jsem skříňku a vydala se ze školy. Šla jsem domů, dokud mě někdo nechytil za ruku a neotočil. Málem jsem se bouchla do hlavy o tu svalnatou hruď.
,,Princezno, ty mi utíkáš?"
Zvedla jsem hlavu a nechápavě se podívala na Ryana. Byla jsem tak zamyšlená, že jsem si ho nevšimla. Říkal něco?
,,Hm?"
,,Ptal jsem se tě, jestli mi utíkáš."
,,Ne, proč by sis to myslel?"
,,Protože nechodíš domů pěšky, když tě tam můžu odvézt. Nebo prostě nechodíš nikam sama, když můžem jít spolu, takže jestli chceš jít pěšky, tak jdu s tebou."
,,Klidně můžem jet autem, já jsem se jenom nějak zamyslela a šla jsem automaticky domů. Promiň."
,,Neomlouvej se, jdem do auta. Nad čím ses zamyslela?"
Jestli mě pozveš na ples.
Ale možná dělám z komára velblouda, vždyť je to jenom ples. Jestli mě tam pozve nebo ne, na našem vztahu to nic nemění, ne?
,,Nad podzimními prázdninami." Řekla jsem nervózně, ale snažila jsem se usmívat a dělat, že to je pravda. Snad to bylo věrohodné.

Pohled Ryana
,,Nad podzimními prázdninami."

Je mi jasný, že lže. Spíš to vypadá, že jí něco trápí, než aby se těšila na náš společný výlet. Ale až mi to bude chtít říct, tak mi to řekne.
Teď hlavně musím vymyslet, jak tuhle úžasnou holku pozvat na ples, protože bez ní tam nejdu. Ale nemůžu jí pozvat jen tak, to musí být něco víc speciálního. To bude trvat dlouho, než to vymyslím.

,,Těšíš se na náš výlet?" Řekl jsem u odemykání auta.
,,Jo, ty už to máš vymyšlený?"
Už hodně dlouho to mám vymyšlený.
,,Mám."
Otevřel jsem jí dveře a ona se na mě děkovně usmála.
,,A kam pojedem?"
,,Ty si myslíš, že ti to řeknu? Krásko, to ani nezkoušej, je to překvapení."
Zavřel jsem její dveře, obešel auto a sedl za volant.
,,Ale jak mám vědět, co si mám zabalit? Musíš mi o tom něco říct."
Udělala na mě zoufalý pohled, když jsme vyjížděli ze školního parkoviště.
,,Času dost, jedeme až za deset dní."
,,To jako den po plesu?"
,,Jo. A budeme tam celé prázdniny."
Musel jsem se kousnout do jazyka, abych jí na ten ples nepozval hned. Nebo abych jí neřekl, ať si zabalí předem, protože v pátek na to nebude mít čas.
Moje ruka si našla cestu na její stehno.
Strašně mě baví, jak se pořád červená při každém takovém mém doteku. A asi si myslí, že to nevidím, ale je to roztomilý.
Odvezl jsem jí domů a rozloučili jsme se. Sice jen na pár minut, protože u ní zase přespím, ale to je jedno.
Mohla by spát i víc ona u mě, ale jsem hlavně šťastný, že jsme konečně spolu.