Vyhlídka byla nádherná. Bylo tu poměrně málo lidí. Řekla bych, že jich tady bude víc, protože ten výhled byl krásný a příroda kolem ještě krásnější. S Ryanem jsme se koukali na nějaké pohoří vzdálené pár kilometrů a já se nemohla přestat usmívat.
Tenhle kluk......já si ho nezasloužím.
Vzhlédla jsem k němu a zjistila jsem, že už se na mě kouká. Roztáhl ruce a já jsem ho nadšeně obejmula.
,,Je to tady krásný." Zamumlala jsem mu do hrudi. Pochybuju, že to vůbec slyšel, ale já mu to klidně ještě stokrát zopakuju.
,,S tebou ještě krásnější." Opřela jsem si bradu o jeho hruď, abych se mu podívala do obličeje. Myslel to vážně. Já se nad tím snad rozteču.
Ještě chvíli jsme tam stáli a pak jsme se vydali dolů, kde jsme si objednali každý teplou polévku, abychom se posilnili na cestu zpátky.
Končil podzim, sluníčku zapadalo dříve a proto, když jsme vyšli, tak už na nebi byly červánky. Upřímně nevím, jak by tento den mohl být ještě lepší. Ruku v ruce jsme s Ryanem šli lesní cestou a hádali se, jaké roční období je to nejlepší a které je to nejhorší. Nakonec to stejně skončilo tak, že jsme oba vybuchli smíchy a řekli, že každé roční období je svým způsobem krásné.
Pomalu jsme se blížili k chatě, moc světla už nebylo a začalo přituhovat.
,,Já vidím, že ti je zima. Příště na tebe prostě natáhnu kombinézu." Pronesl Ryan a já jsem se na něj ostře podívala.,,To ani nezkoušej, nebo-"
,,Nebo co?" Zkoumavě se na mě podíval.
,,Nebudu s tebou spát v jedné posteli." Řekla jsem a překřížila si ruce na prsou.
Ryan svraštil obočí. ,,To bys neudělala. Víš proč? Protože beze mě neusneš a moc dobře to víš."
,,No, ještě jsem to nezkoušela od začátku našeho vztahu, co když-" Vypískla jsem, když si mě přehodil přes rameno. ,,Hej, já to ani nedořekla-" Znovu mě přerušil, když jsem cítila štiplavý dotek na zadku.
,,Tak to jsi neudělal!",,Udělal. A udělal bych to i znova."
Překvapeně jsem zalapala po dechu. To není možný. Bouchla jsem ho do zad, ale nemyslím si, že mu to něco udělalo.
Chvíli jsme takhle šli, ale pak mě z ničeho nic dal dolů.Rozhlédla jsem se a zjistila jsem, že už jsme z lesní cesty došli k silnici. Tady už to je jen kousek a budeme v teple.
Podívala jsem se na Ryana, proč zastavil a viděla jsem, jak se užasle kouká někam do dálky. Zadívala jsem se tam také, ale nic jsem neviděla.
,,Na co koukáš?"
,,Princezno, sněží."
Pořádně jsem se podívala a viděla jsem malé bílé vločky, jak se snášejí kolem nás. Byla už tma a jediné, co osvětlovalo ony malé zázraky, bylo světlo lamp.
Snášelo se jich víc a víc, teď už by si jich snad všiml i slepý. S úžasem jsem se otočila a s úsměvem vzhlédla k nebi. Wow.
Cítila jsem, jak mě Ryan chytil za ruku, ale pořád jsem neodtrhávala pohled od těch třpytivých vloček, dokud mi druhá Ryanova ruka lehce neotočila hlavu k němu. Sledoval mě a musela jsem se začít červenat, protože jeho pohled mi vždy po těle rozlije příjemné teplo.
Nakonec si mě Ryan přitáhl za pas až k sobě a vypadalo to, že studuje můj obličej, který chytil do dlaní. Moje ruce si našly místo u něj za krkem, pod lemem jeho černé čepice.
Ryanův palec mi přejel přes spodní ret a já už ho chtěla políbit. Tak jsem si ho přitáhla níž a spojila naše rty. Ryan spolupracoval jeho ruce sjely dolů po mém těle až pod můj zadek, aby si mě pak mohl zvednout. Jakmile to udělal, obmotala jsem mu nohy kolem pasu a on spokojeně zamručel do polibku.
Po chvíli jsme se museli oddělit kvůli nedostatku vzduchu. Naše čela se dotýkala a oba jsme zhluboka dýchali.
,,Miluju tě, Olivie."
Moje oči se hned zapíchly do těch jeho. Hledala jsem nějaký náznak toho, že se mi to jen zdálo. Ale on se na mě koukal jen............s láskou.
A v ten moment mi došlo, že cítíme úplně to stejné. Jeden bez druhého nechceme a ani nedokážeme být. Všechny ty nádherné věci, co jsme spolu zažili, mi jen připomínají, jak moc ho miluju. Toho kluka, který se mi teď kouká do očí a říká, že to cítí také. A čeká, až mu odpovím.
,,Já tebe taky."
Nebyla jsem si jistá, jestli jsem to řekla, jestli se mi to náhodou třeba jen nezdálo.
,,Miluju tě." Radši jsem to zopakovala, protože mám pocit, že dnešek je až příliš magický na to, aby to byla realita.
Ryan mě políbil a já jsem hned náš polibek prohloubila. ,,Já tebe víc." Zamumlal do polibku. Pouze jsem lehce zakroutila hlavou na náznak toho, že to není možné a on hlavou zakýval, jako že je. ,,Mhm." Zamručel do polibku a já už jsem chtěla být na chatě, kde všichni víme, co se bude dít.
ČTEŠ
Let Me Touch You (cz)
Non-FictionJmenuji se Olivie Bersey(ová) a je mi 16. Půjdu teď do prváku na střední. Mám tady mojí nejlepší kamarádku Beth. Bez ní to prostě nejde. Dostaly jsme se na školu obě a máme podobný výběr předmětů, abychom mohly být co nejvíc spolu. Kdo ví, co mě v t...