Let Me Touch You (cz)

56.

Vzbudila jsem se, protože mi někdo odhrnul jemně vlasy z obličeje. Ryan.
Otevřela jsem oči a pohlédla jsem do těch jeho. Ryan na nic nečekal a spojil naše rty.

,,Dobré ráno." Řekla jsem do polibku. Jako odpověď mi bylo jen 'mhm' a Ryan si mě přitáhl ještě blíž. Chvíli jsme ochutnávali jeden druhému rty, než jsem se rozhodla vstávat.

,,Můžu se jít vysprchovat?"

,,Neptej se, jestli chceš, tak běž."

,,Díky a kde máte ručníky?"

,,Vedle umyvadla je taková skříňka, tak tam jsou v posledním šuplíku."

,,Děkuju." Vstala jsem a vydala se do koupelny.

,,Princezno?"

,,Hm?"

,,Víš, napadlo mě, že bychom šetřili vodu a třeba se osprchovali spolu?"
Udělal na mě ty jeho oči. Je to roztomilý, ale to mu nestačil včerejšek?

,,Ačkoliv to zní lákavě, tak tě budu muset odmítnout, promiň." Zasmála jsem se a šla se osprchovat.

Pohled Ryana
To, co bylo včera....to bylo neskutečný. Tak strašně kurva moc. Ona nejen skvěle chutná, ale to jak vzdychá? Málem jsem se udělal do kalhot.

Její ruce v mých vlasech, když si mě přitahovala blíž? Wow. Ještě jak se pak červenala. Říkal jsem, jak je roztomilá?

Když nevěděla, co jdu dělat, tak jsem pochopil, že to přede mnou ještě nikdo neudělal. Já byl první.

Je to pochopitelný, ještě když ona je taková slušná. A taky je mladší než já, takže nemá takový zkušenosti, ale to vůbec není na škodu.

Taky už vím, že s Chasem nic neměla, jen se třeba líbali. Ale už z představy toho, že se jí dotknul, se mi vaří krev.
Už od začátku vím, že ona je moje. Nějak jsem si to prostě usmyslel a tak to i bude.

Olivie přišla ze sprchy a ještě si sušila vlasy. ,,Um, kolik je hodin, nevíš?" Vzhlédl jsem k ní.

,,Za půl hodiny jedem, času dost."
,,Dobře." Šla si sednout vedle mě na postel a já jsem si jí přitáhnul k sobě. Nasával jsem její vůni, která mě svým způsobem uklidňovala.

,,Neuděláme si něco k snídani?"

,,Můžem, ale já jsem myslel, že něco koupíme cestou. Nechci tě namáhat, princezno." Protože tě plánuju co nejdřív pořádně unavit.

Ani nejde popsat, jak mě baví, když jí tak oslovuju. Ona je moje princezna. Ať se jí to líbí nebo ne, teď už se jinak rozhodnout nemůže. Ne po tom, co jsem ji ochutnal. Nedokážu si představit, že by jí měl někdo jiný.

Leželi jsme v posteli v objetí a pak jsme se šli nachystat na cestu do školy. Jsem překvapený, že mě upřednostnila před jejími rodiči. Sice s nimi bude celý dnešek, ale myslel jsem si, že je bude chtít přivítat doma. To jen dokazuje, že jí nejsem jedno.

Na obličeji se mi ukázal přiblblý úsměv, když jsem jí šel zase otevřít dveře od auta, aby mohla vystoupit, když jsme dojeli ke škole.

Opět se začervenala a já bych se pro tohle červenání klidně rozkrájel. Je to tak krásný. Ona je krásná a vůbec si to neuvědomuje. Vím, že mi jí všichni ve škole závidí. Ale jediné, co mě zajímá, je, kdy jí příště uvidím.

No dnes už ne. Bazén jsme odložili na někdy jindy. Hned, co jsem si to uvědomil, zastavil jsem a ona se mnou, protože jsme se znova drželi za ruku.

,,Děje s-"
Musel jsem jí políbit, protože už na to dnes možná nebude čas. Chtěl bych ty rty líbat pořád. Zlíbat jí celou.

Jsem opravdu šťastný, že jsem si přestal zapírat v hlavě tu chemii mezi námi. Nevím, co bych teď dělal.
Asi čekal, až mi oplatí další žertík. A dělal bych, že nevidím, jak je dokonalá. To by dělal jenom úplnej debil, ne?

Oddělili jsme se a vykročili do školy. Některé holky na nás žárlivě koukaly, tak jsem je vždy propálil pohledem. Co jim je po tom? Možná jsem s nima někdy spal, ale to já si nepamatuju, sorry. A navíc žijeme v přítomnosti a moje přítomnost je Olivie. I budoucnost.

Podíval jsem se na ní a ona zase koukala na zem. Samozřejmě, že mi došlo, že to je kvůli těm všem pohledům, které jí žárlivky věnují.

,,Princezno?"

Vzhlédla. ,,Ano?"

,,Na té zemi není nic důležitého. Nemusíš se tam pořád koukat."

,,Já vím, ale já se nechci koukat na všechny ty holky tady, které by mě nejradši zabily. A to jenom, aby mohly být s tebou." Ona nevidí, že i kluci na ní koukají a žárlí, protože ji mám já?

,,Ale ony nejsou důležitý. Stejně jako ti kluci, kteří mě propalují pohledem, protože chtějí být s tebou. Vykašli se na ně, je to tvůj život. Nenech si ho ničit, hm?"

Na tváři se jí ukázal úsměv a mě se rozlil takový teplý pocit na hrudi. Co to je? No, není to poprvé, tak se na to vyseru a dovedu jí ke skříňce.