Let Me Touch You (cz)

30.

Chase mě vyzvedl a jeli jsme někam na výlet. Asi. Neřekl mi, kam jedeme a nejspíš to ani nemá v plánu.
Zas tak dlouho se neznáme a nevím, jestli mu můžu věřit. Co když mě unese?
Opustili jsme naše město a vydali se dál.
,,Jak dlouho pojedeme?"
,,Už jenom tak půl hodiny."

Po půl hodině jsme zastavili.
Přijeli jsme do jakéhosi kempu.

,,Kde jsme?"

,,Tady mám kamarády a skvěle tu vaří."

Bylo tam mnoho karavanů a zvláštních lidí. Dívky, které měly oblečení vypadající spíš na spodní prádlo, kluci, kteří ze sebe dělají frajery a pak asi jejich rodiče, kteří se bavili u levného a nekvalitního alkoholu, byli potetovaní a hlasití.
Všude byla mlha a menší zápach. Neodsuzuji jiné lidi, ale tady bych se nedivila, kdyby se tu přeprodávaly drogy. A užívaly také. Prostě to tady vypadá jak nějaké doupě uprostřed ničeho.
Ale kdo ví, možná se pletu. Nebudu si na to dělat názor, když jsem tu poprvé.
Šla jsem za Chasem, který občas na někoho mávnul. Žije tu?
Došli jsme k nějakému stánku, kde stál starší potetovaný pán.
,,Chasi! Nazdar hochu, tebe jsme tu dlouho neviděli. Jak jde novej život?"
,,Dobře, snad to půjde stejně i dál."
Poslouchala jsem jejich debatu.
,,A měl bys jít pozdravit rodiče, když už jsi tu."
,,Mám to v plánu."
Tak on tu nežije, ale jeho rodiče jo.
,,A mohl bys jim představit tady slečnu." Řekl a olízl si ret.

Fuj.

,,Dobrý den."
Pozdravila jsem.

,,Mám v plánu ji představit, neboj."
,,Tak jo, na vás mladý je pěknej pohled. Co si dáte?"
,,Langoše, ty tvoje jsou nejlepší."
,,Tak budou za chvilku."
Pán se otočil a začal něco smažit.

,,Tak, jak se ti tu líbí?"

Nejradši bych jela domů, necítím se tu úplně komfortně.

,,Je to tady zajímavý a má to určitě svoje kouzlo." Snažila jsem se o úsměv.

,,To jsem rád. Tady dělají ty nejlepší langoše, co jsem kdy jedl. Proto jsem tě sem vzal, abys mě lépe poznala. Tady jsem vyrůstal."

,,A kdy jsi se odstěhoval?"

,,Rok zpátky, asi."

,,A já nevím, jestli mi na to odpovíš, ale když už jsme tu, tak jsem se chtěla zeptat, co se stalo mezi vámi s Ryanem?"

,,Ty to chceš do detailu, viď?"

,,Jo, teda jestli ti to nevadí?"

,,Tak, když už jsme tady....Povím ti to, ale kde začít."

,,Klidně si dej na čas."

Chase chvíli přemýšlel. Nemyslela jsem si, že mi to řekne. Zase ale nevím, proč z toho kluci dělají takové tajemství.

,,No tak já začnu úplně od začátku. S Ryanem jsme se bavili a byli jsme docela kamarádi. Museli jsme to ale tajit, protože naše rodiny se nenáviděly a to jim zůstalo do teď. No a Ryan se pak zamiloval do jedné holky. Lucie. Říkal jsem mu, že má na lepší a chtěl jsem mu dokázat, že ona je jen děvka, tak jsem se o ní začal taky snažit. A ona se nakonec zamilovala do mě a ne do něj. Pak, kvůli určitým okolonostím, se zabila a Ryana to srazilo ke dnu. Debil, on na tom dně i zůstal."

Chase se zasmál. Neví, že jsem se s ním dnes líbala a že to bylo mnohem lepší než polibek v létajícím balónu.

,,Pak jsme si každý našli své kamarády a začali být proti sobě, až jsme udělali jednou dohodu o tom, že se nebudeme vídat, aby zbytečně nebyly rvačky. Jenomže kvůli tobě teď jezdím tam, kam nemám a Ryan s tím má pochopitelně problém."

,,Já-já děkuju, žes mi to řekl, nečekala jsem to."

Alespoň vím, proč je Ryan takový děvkař. Když se zamiloval, nedopadlo to kvůli Chaseovi dobře. To už mi vlastně říkal u toho lomu, že mu někdo zlomil srdce. Teď vím, že za to může Chase.

Snědli jsme si naše langoše, byly fakt dobré, ale já nejsem ten typ člověka, který by jedl často smažené věci
.
,,Teď, pokud budeš chtít, bych tě představil mým rodičům."

Nechtěla jsem být nezdvořilá.
,,Tak jo, ale jsem fakt unavená, tak jenom na chvíli, jo?"

,,Neboj."

Chase mě vzal za ruku a táhl mě dál mezi divné lidi a karavany zahalené v mlze. Byl sice brzký podzim, ale díky umístění této osady a mlhy bych tady odhadnout počasí nedokázala. Nemyslím to špatně, pokud se to místním líbí, tak proč ne.
Chase mě dovedl k jednomu z karavanů a zaklepal.

,,Igore, říkala jsem ti, ať jdeš už konečně do prdele!"

Ozval se hrubý ženský hlas.
,,Matko, to jsem já."

Dveře se otevřely a v nich stála potetovaná paní silnější postavy s cigaretou mezi ústy.

Její pohled zněžněl když si uvědomila, že se dívá na svého syna.

,,Synu, ahoj, ty ses tu opravdu dlouho neukázal. A kdo je tahle dívka? Víte co, pojďte dál."

Pokynula nám abychom vešli do onoho menšího karavanu, kde to opravdu příjemně nevonělo.

,,Nebudu vám nic nabízet, asi jste tu jen na skok, jak je u Chase zvykem. Tak povídejte mládeži.
"
,,Matko, tohle je Olivie."

,,Dobrý den, moc mě těší."

,,To i mě. Jak dlouho jste spolu?"
Podívali jsme se na sebe.

,,My nejsme oficiálně spolu."
Řekla jsem.

,,Tak od teď jste."

Co?
To si myslí, že jejího syna miluju nebo co? Tohle je zlý sen.

,,Matko-"

,,Nic neříkej! Sluší vám to spolu."

,,Nechci abyste to špatně pochopila, ale nic o mě nevíte. Jak teda potom víte, že se hodím k vašemu synovi?"

,,Drahá, já to prostě vidím. A teď už běžte, potřebuju si jít ještě něco vyřídit."

Vystrkala nás ze dveří a my se vydali pryč z tohoto sídliště. Slyšela jsem ještě Chasovu matku pokřikovat po jakémsi Igorovi.

Nasedli jsme do auta zavládlo ticho
.
,,Kolik je hodin?"

,,Bude šest. Chci se ti omluvit za mojí mámu, ona je dost taková... Nevím jak to popsat."

,,V pořádku, já to chápu. Jenom jsem si to chtěla ujasnit, jestli-"

,,Nejsme spolu. Teda kdybys chtěla, tak proč ne, ale neber mojí matku vážně."

,,Tak jo."

Usmála jsem se. Zbytek cesty probíhal v pořádku a já se opravdu těšila domů, až zalezu do postele.

Po příjezdu jsme se rozloučili a já všechno napsala holkám.
Pak jsem si vzpomněla na moment u bazénu. Snad si Ryan nemyslí, že jsme takhle skončili.
Musím vymyslet něco, co ho opravdu dostane.