34.

2.2K 52 1
                                    

Pohled Olivie
*Úterý*
Jela jsem s holkama do školy jako obvykle. Byla jsem unavená a hned co jsem do té ohavné budovy vstoupila se mi chtělo domů.
,,Nechtějí nám dát nějaké volno?"
,,Mohli by nám dát alespoň jedno. Ale pochybuji, že takhle na začátku roku."
Beth nás konečně doběhla spustila:
,,V pátek je párty!"
,,U koho?"
,,Nevim, ale jsme pozvané. Jdete, že jo?"
,,To snad čekáš, že ti řeknu ne?"
Zasmály se s Jess.
,,Oliv, jdeš viď?"
,,Jasně. Tak se nachystáme po škole u mě?"
,,Počítám s tím."
Šla jsem do třídy a unaveně si sedla na židli. Hodina se táhla příšerně pomalu. Učitel mluvil monotónně až mě to uspávalo. Koukala jsem z okna na podzimní dvůr školy a přemýšlela nad zbytečnostmi.
Psala mi Beth, prý v jaké jsem třídě, že hned po zvonění mi musí něco říct. Alespoň něco zajímavého. Zazvonilo a studenti se začali pomalu zvedat. Vzala jsem si věci a chtěla se zvednout, ale nešlo to. Můj zadek se přilepil k židli? Co? Jakto?
Ryan.
Tohle má být jeho odplata. On mi dal na židli lepidlo? Jak věděl, v jaké třídě jsem a především na jaké sedadlo si sednu?
,,Ahoj Liv."
Vešel do třídy Ryan.
,,Ryane? To je tvoje práce?!"
,,Možná."
,,Děláš si srandu?! Jak se teď mám odlepit?!"
,,To je na tobě."
Usmál se.
,,Liv já mám super nápad na- Ahoj Ryane?"
,,Ahoj Beth? Je to tvoje jméno viď?"
,,Jo. A doufám, že vás neruším u něčeho."
Panebože.
,,Ne, nerušíš. Jen se mi přilepil zadek k židli a absolutně netuším, jak se toho mám zbavit. Já si nechci roztrhnout kalhoty!"
,,Jo aha. Ryane, co to je za lepidlo?"
,,Proč si myslíš, že to vím?"
,,Protože jsi to očividně udělal ty."
,,Fajn. Zkus to hodně teplou vodou ženská."
,,Děkuju."
Usmála jsem se ironicky sladce.
,,Nazdar holky."
,,Pa puso!"
Zavolala za ním Beth. Zasmály jsme se jejímu oslovení Ryana.
,,Jdu ti sehnat tu vodu."
,,Díky. Zavolám Jess, abych tu nebyla sama."
Jessica přišla a musela jsem jí popsat celou situaci.
Ona dostala záchvat smíchu.
,,Snad to půjde nějak odlepit, nebo ti to budeme muset ustříhnout."
Beth došla s kbelíkem teplé až horké vody a začala mi to vylívat na židli. Pak to tady budeme muset i vytřít.
Achjo.
,,Beth co jsi mi chtěla říct vlastně?"
,,Jo, málem jsem na to zapomněla. Že mám skvělej nápad na další žertík na Ryana."
S Jessicou jsme se na ní obě podívali pohledem, který říká, ať okamžitě mluví.
,,No, jak je v pátek ta párty, tak Ryan tam určitě půjde. Čirou náhodou znám kluka, který tam má na starost nalévání pití. Tak mě napadlo, že bychom mu do toho pití mohly něco dát."
Škodolibě se usmála.
Musela jsem se zeptat:
,,Co mu do toho pití chceš dát?"
,,Nevím, cokoli. Nejlepší věc, která mě napadla, bylo projímadlo."
,,To je super nápad Beth!"
,,Jo, to fakt je."
Souhlasila Jess.
,,Tak a máš to. Jsi jen mokrá, ale je to odlepený."
,,Děkuju moc, teď to tady musíme vytřít."
Beth odnesla kbelík a šla sehnat něco na vytření.
Snad to stihneme do další hodiny. I když já bych nejradši šla domů, protože se mi oprqvdu nechce jít mokrá na další hodinu.
,,Jess, já asi půjdu domů, abych se usušila a převlékla. Dneska nepíšeme žádný test, takže by to mělo být v pořádku."
,,Tak jo. A já jdu dnes s Elizabeth do té pizzerie, kde pracuje Ethan. Tak se potkáme u školy a půjdeme na pizzu?"
,,To zní pěkně."
,,Tak jo, já s tebou počítám."
Mrkla na mě a zasmály jsme se.
,,Jsem tu!"
Ohlásila se Beth s utěrkami a dalším kbelíkem na vyždímanou vodu.
Utřely jsme podlahu a domluvily se na našem výletu po škole.
Holky pak se zvoněním odešly na hodiny a já se vydala domů.
Před školou ale čekal černovlasý kluk s cigaretou v ruce.
,,Povedlo se ti se odlepit od té židle?"
,,Jo, ale jsem celá mokrá. Fakt děkuju."
,,Nemáš zač."
Řekl a potáhl si z cigarety.
,,Já nevěděla, že kouříš."
,,Nekouřím. Jen si občas dám, ale ne že bych pravidelně kouřil a byl na tom závislý."
,,Aha. A proč vlastně nejsi na hodině? Už zvonilo."
,,My teď máme tělocvik a já tam díky fotbalu nemusím."
,,To se máš. Tak já jdu."
Usmála jsem se.
,,Ale vlastně mě zajímá ještě jedna věc. Jak jsi věděl, na jakou židli si sednu v té třídě?"
Zasmál se.
,,To je snadný. Prostě jsem všem ostatním řekl, ať si tam nesedají a ať ti o tom neřeknou. Oni mě samozřejmě poslechli."
,,To mi asi mohlo dojít, ale díky za vysvětlení. Tak ahoj."
,,Ahoj."

Bylo to divný. Většinou, když jsme se spolu bavili, tak se Ryan o něco pokusil a bylo to příjemný. Jeho doteky....wow.
Ale teď nic.

Pohled Ryana
Vyšla před školu mokrá a slušelo jí to jako každý den. Chtěl jsem se jí dotknout. Přitáhnout si jí blíž. Cítit její dech na mém obličeji a vidět jak se červená. Jak je nervózní. Mít její rty na těch svých, bylo to jediné, co jsem chtěl. Ještě jak se usmála, když jsem jí vysvětlil, jak jsem tam dal to lepidlo. Ten nevinný pohled. Já z ní šílím.

Ale řekl jsem si, že už ne. Sice mě to ničilo, ale jestli se chci soustředit na fotbal, tak holka nemůže být moje priorita.
Olivie odcházela a já jsem se vydal do školy. Náštěstí je v pátek párty, takže se uvolním a s někým si užiju. Bylo to tak vždycky, takže to tak i bude.

Let Me Touch You (cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat