Let Me Touch You (cz)

65.

Víc jak půlku noci jsem nespal.
Olivie mi usnula v náruči a já ji pozoroval. Pak jsme se ale zamyslel nad tím, jak ji pozvu na ples.

Přece se jí nemůžu jen tak zeptat.
Napadlo mě, že bych ji vzal někam na večeři, ale vždyť jsme na střední. Není nám třicet, nepozvu ji do drahé restaurace, abych se jí mohl zeptat, jestli se mnou půjde na ples.

Pak mě napadlo, že bych jí mohl vzít někam ven, ale poslední dobou už se tam ochlazuje. Nechci, aby kvůli mě moje princezna onemocněla.

Napadlo mě spousta dalších nápadů, ale ani jeden nebyl dost dobrý.
Říká se, ráno moudřejší večera.
Nějak po půlnoci jsem zavřel oči a doufal, že něco naspím.

Pohled Olivie
Probudil mě budík, který nejspíš vzbudil i Ryana, protože to první, co jsem slyšela, bylo jeho zamručení do mého krku. Dělal si ze mě polštář, takže jsem nemohla vstávat.

,,Ryane, vstáváme." Znovu zamručel a jiné odpovědi se mi nedostalo.

,,Ryane, lásko, byl bys tak hodný a slezl ze mě? Škola nepočká-"

Ryan se najednou probral a postavil se na lokty, takže teď byl úplně nademnou. Na chystání své maličkosti do školy jsem mohla zapomenout.
Jeho smaragdový pohled se vpíjel do mých očí, nedokázala jsem z něj cokoliv vyčíst.

,,Jak jsi mi to řekla?"
Jeho hlas byl nižší než normálně a kdybychom stáli, podlomila by se mi kolena.

Lásko.
Já věděla, že to na něj zabere. Ale nevěděla jsem, že mě díky tomu hodí pod sebe. Nemohl normálně vstát a jít si třeba vyčistit zuby?

,,Řekni to znova."
Pobízel mě jeho hladovým pohledem. Nedokázala jsem myslet. Naše těla byla tak blízko a především jeho úžasné rty. Musela jsem se zastavit, abych jeho spodní ret nepřejela palcem.

Nebo abych ho nepolíbila.
Aby se náhodou moje ruka nedotkla těch vyrýsovaných svalů, když měl na sobě jen boxerky.

On má jen boxerky. Panebože.
Cítím se jako na začátku našeho vztahu, pořád jsem si na něj a jeho doteky nezvykla a to se asi ani v nejbližší době nestane.

,,Řekni to."

Tón jeho hlasu vyslal zvláštní pocit mezi mé nohy. Sledovala jsem jeho rty a cítila se jak na drogách.
Moje ruka si našla cestu za jeho krk a přitáhla jsem si ho blíž. Chtěla jsem ho políbit, všechno ostatní zmizelo.

Těsně před tím, než se naše rty dotkly, se Ryan o pár centimetrů odtáhl. Můj pohled vyhledal jeho oči, ve kterých se jiskřilo, když se mu na tváři tvaroval úšklebek.

,,Žádný takový. Princezno, než to zopakuješ, můžeš na pusu ode mě zapomenout."

Nechápavě jsem na něj koukala. Ještě chvíli jsem mu nechápavě hleděla do očí, než se Ryan zvedl a šel do koupelny.

Co se to právě stalo? Proč se mi celou dobu tak špatně dýchalo? Proč mám pocit, že mám mezi nohama rybník?

Musím se nějak odreagovat, tak jsem si vymyslela outfit do školy a pak jsem se vyměnila s Ryanem v koupelně. Nachystali jsme se a nasnídali, když přišel čas vyrazit.

Najednou mi došlo, že s ním pojedu v jednom autě. Už při pomyšlení na nás dva jen tak malý kousek ode sebe se mi dělalo horko.

Ale já mu nedokážu říct lásko znova. Byl to spíš vtípek, aby vstával. Nedokážu mu to vážně říct do obličeje. T-to prostě nějak...... nejde. Nebo ano?

Cestu v autě jsem v tichosti přetrpěla. Co mu mám říct?

Ryane, strašně tě chci. Celý dnešek tohle ráno nevypustím z hlavy a nebudu se kvůli tobě soustředit ve škole, lásko.

Když Ryan konečně zastavil, chtěla jsem otevřít dveře a vyběhnout ven, jenže auto bylo zamčené. Opatrně jsem se otočila na Ryana, který mě sledoval.

Zase jsem bojovala s touhou ho políbit a to jsem jeho rty nepolíbila jen pár hodin. Co to se mnou je?

Pak jsem na svém obličeji ucítila jeho ruku. Přitáhl si mě blíž a když už jsem si myslela, že mě políbí a na dnešek zapomeneme, uhnul. Dal mi pusu na tvář. A nepřestával. Jeho rty se dostávaly níž až na můj krk. Tam mi věnoval několik mokrých polibků a já musela polykat vzdechy.

,,Princezno..." Zamumlal do mého krku.

,,Jedno slovo. Jedno slovo a budeme oba spokojení."

Takže jemu taky vadí, že mi nemůže dát pusu na pusu. Asi nepočítal s tím, že bych to neřekla. Teď tím trápí i sebe. A já jsem ten jediný člověk z nás dvou, který tohle naše utrpení může ukončit. Tahle situace se mi začíná líbit. Usmála jsem se.

,,Musíme jít." Pronesla jsem.
Ryan s odporem odemkl auto a vyšli jsme ke škole, zase ruku v ruce.