Let Me Touch You (cz)

59.

,,Někdo ti nejspíš dal něco do pití. Měl jsem si toho všimnout, krásko, je to moje chyba."

Unaveně se na mě podívala. Klížily se jí oči. ,,Co mám dělat, abys mi tu neusnula?" Jsem v koncích. Nevím co v tom drinku bylo, možná by bylo lepší, kdyby spát nešla.

,,Cokoliv."

Ztratil jsem slova. Sice to řekla unaveně a protože už nedokáže myslet, ale ani neví, co to se mnou udělalo.

Prohnal se mi mráz po zádech. Nedokázal jsem pořádně myslet. Poslední, co vím, je, že jsem ji naléhavě políbil.

Cítil jsem, že jí to malinko víc probudilo, takže jsem byl rád.
Vydechla do polibku a já měl hodně co dělat, abych se ovládnul.
Sama se posadila lépe na můj klín čelem ke mně. Pánví se hýbala proti té mé.
Chtěl jsem víc. Mnohem víc.

Ale ne. Ona je mimo. A bylo by to její poprvé, co by si nepamatovala. Navíc by toho litovala a já taky. To nechci.

Až se spolu jednou vyspíme, chci, aby si pamatovala všechno. Každý detail toho, jak se kvůli mně cítila. Každý dotek naší kůže, každý polibek. Každý moment.

Proto jsem jí chytil za boky, její pohyby uklidnil a zpomalil náš polibek.

Olivie se pomalu odrthla.
,,T-ty nechceš?"

Vypadlo z ní šeptem. Najednou vypadala zlomeně. Bolelo mě jí takhle vidět. Opřel jsem si moje čelo o to její.

,,Princezno...Chci. Ani si nedokážeš představit, jak moc bych chtěl."
Podívala se na mě tím nejnevinnějším pohledem, jaký jsem kdy viděl. Co ona se mnou dělá.

Otevřela pusu, že něco řekne, ale dal jsem jí na rty ukazováček, aby byla zticha.

,,Olivie, někdo tě zdrogoval. Tohle si nebudeš pamatovat. Nechci, aby sis to nepamatovala."

,,Okej."
Jakmile to dořekla, zavřela oči a celá její váha se opřela o moje tělo. Ne, že by byla těžká, ona není ani polovina toho, co zvedám v gymu.
Oliviina hlava se zabořila do mého krku a věděl jsem, že usnula.

Automaticky jsem kolem ní obmotal ruce a lehl si s ní na postel. Ležel jsem na zádech a ona na mé hrudi. Svlékl jsem se do boxerek a jí do spodního prádla, přes které jsem natáhl moje triko. Zkontroloval jsem, že tady má kabelku a já věci, aby nám to někdo během noci nevzal. Přikryl jsem nás a doufal, že zítra bude všechno v pohodě.

Až na toho debila, co jí zdrogoval. Ten ať se bojí rána.

*Ráno*

Pohled Olivie
S námahou jsem otevřela oči. Moje oční víčka byla těžší, než moje aktovka na základce. Cítila jsem se hrozně. Ze včerejšího večera si pamatuju jen pití drinku a pak jak mě sem Ryan odnesl.

Anojo, Ryan.
Uvědomila jsem si, že tu se mnou byl. Rozhlédla jsem se po pokoji a po Ryanovi ani stopy. Posadila jsem se a-
Kde mám oblečení?!

Byla jsem v posteli v cizím triku, které vonělo jako Ryan, a ve spodním prádle.

Stalo se mezi námi něco?

Doufám, že jsem včera neudělala nějakou pitomost. Jako třeba vyspat se s ním, když jsem byla tak opilá po jednom drinku.

Ale neudělal by to, ne? Nevyspal by se se mnou, když jsem byla opilá a nevěděla jsem, co dělám.
Čím více jsem se nad tím zamyslela, tím hůř mi bylo, protože dávala smysl jediná věc.

Ošustil a opustil.

Věřím mu a pořád v něm mám naději, že odešel z nějakého jiného důvodu, ať se mezi námi stalo v noci cokoliv. Sebrala jsem si věci a i přes to, jak jsem se cítila, jsem opustila pokoj. Pochopila jsem, že tu Ryan není, když před domem neměl auto.