Let Me Touch You (cz)

25.

Ryan skříňku otevřel a chodbou se rozlehl řev. Jeho kamarádi naopak dostali záchvat smíchu a holka, která tam s nimi byla, odešla. My jsme se mohly válet po zemi smíchy, tohle bylo k nezaplacení. Když jsem svůj smích uklidnila a podívala se ke skříňce, Ryan mě propaloval pohledem. Jako včera. On snad nic jiného neumí. Vydala jsem se na hodinu a nedokázala myslet na nic jiného než na Ryanův vystrašený obličej. To se jen tak nevidí, že by se kapitán fotbalového týmu něčeho bál.
Den ubíhal a já měla pořád skvělou náladu. Ryana jsem nepotkala, ale asi je mu jasné, že jsem to udělala já. Zbývala mi poslední hodina.
Lucas pořád nikde. Dnes mu napíšu, snad mi odepíše.
Po hodině jsem šla ke skříňce, dát si tam učebnice. Potom jsem se vydala chodbou školy směr domů. Šla jsem po chodníku a vytahovala mobil, že napíšu Lucasovi.
Vedle mě přibrzdili auto a z okýnka na mě vykouknul Ryan.
,,Nastup si, potřebujeme si promluvit."
,,Tak zastav a vystup, promluvit si můžem i tady."
Nebudu riskovat, že mě někam odveze a nechá mě tam za to, co jsem mu provedla.
,,Tak já odpoledne přijdu k tobě domů, jo?"
Proč se mi zdá milejší? Něco tady nehraje.
,,Dobře."
Usmála jsem se na něj, aby to vypadalo, že tahle celá situace se mi nezdá divná.
Šla jsem domů a čekala na Ryana.

Pohled Ryana
Po tom, co mi dala pavouky do skříňky, jsem viděl, že je to pořád moje Liv, která se nevzdává. Byl jsem tak naštvaný na Chase, že jakmile se o ní doslechl, tak s ní chce být. Po dlouhé době dívka, na které mi záleží. On mi ji musí vzít. Jak jsem říkal, byl jsem naštvaný, a pak jsem si to vybil na ní.
Opravdu jsem na ní byl přehneně hnusnej a to jenom kvůli Chaseovi. Už z toho jména se mi dělá zle. Kdo by vůbec svoje dítě kurva pojmenoval Chase?
Chtěl jsem se jít Olivii další den omluvit. Ale to, co udělala, mi potvrdilo, že to není křehká dámička. Ta holka je úžasná. A pokud se s ní budu bavit jenom tak, že jeden druhému budeme dělat naschvály, tak proč ne.
Chtěl jsem k ní domů, abych na ni nachystal malou pastičku, až půjde ven, nebo další den do školy.
Dojel jsem domů, převlékl se a zrušil dnešní plány. Tedy dnešní holku, která měla přijít.
Sedl jsem na motorku a jel za Liv. Cestou jsem si ještě doplnil benzín a pak už jsem jel přímo k ní. Nezapomněl jsem na batůžek s mým překvapením.
Všechny věci jsem si schoval za roh domu a zazvonil.
,,Už jdu!"
Otevřely se dveře a tam stála Olivie v celé své kráse.
,,Ahoj"
,,Ahoj, pojď dál."
O čem jsem s ní chtěl mluvit? Já jsem se pozval k ní domů, ale nevymyslel jsem, o čem chci mluvit. Fakt povedený Ryane.
Šli jsme do jejího pokoje. Ona si sedla na postel a já na židli u stolu.
,,Chceš něco k pití nebo k jídlu?"
Tebe.
,,Možná vodu, ale to nespěchá."
,,Dobře. Uhm, tys chtěl o něčem mluvit, tak já poslouchám."
Napadlo mě jediné téma.
,,Chtěl jsem ti říct, abys nebyla s Chasem."
,,Aha? Co je ti do toho?"
,,Chase je děvkař, nemyslí nic vážně."
,,Že to říkáš zrovna ty."
To zabolelo.
,,A jak to víš?"
,,Známe se dlouho."
,,A proč si myslíš, že já bych to s ním myslela vážně?"
,,A nemyslíš?"
,,Možná. Možná mi jde o někoho jiného. Celou dobu."
Dívala se mi do očí intenzivním pohledem. Proč si myslím, že mluví o mně?
O Lucasovi mluvit nemůže, toho jsem vyřadil. Až se to Liv dozví, tak se asi naštve. Ale zpátku k tématu, koho myslí?
,,Koho?"
Ona pomalu vstala z postele a blížila se ke mně.
Koukala na mě nevinným pohledem a mě to dovádělo k šílenství.
Došla až ke mně a sedla si mi na klín, nohy obkročmo a ruce mi dala za krk.
,,Ten někdo je pro mě důležitý a nechci ho ztratit."
Doprdele. Za chvíli asi ztratím sebeovládáni a prostě z ní vymrdám duši.
Cítil jsem, jak jemně pohnula pánví proti té mé. Chytil jsem jí za pas a jel rukama níž na její pozadí. Ona má tak úžasný tělo, říkal jsem to? Přisunul jsem si ji ještě blíž a naše rty se skoro dotkly. Bylo vidět, že i jí se dýchá hůř. Chtěl jsem jí tak strašně moc políbit.

Pohled Olivie
Byli jsme si tak blízko. Nevím, jestli zvládnu dodržet můj plán. Zhluboka jsem se nadechla. To zvládnu.
,,Ryane.... Něco jsi mi slíbil."
Bylo vidět, že jsem ho uvedla do rozpaků.
Přiblížila jsem se k němu ještě blíž, naše rty nělilo několik milimetrů.
,,Slíbil jsi, že se mě nedotkneš, dokud ti o to sama neřeknu."
Jeho ruce mě chytly pod zadkem a on se i se mnou zvedl. Bylo mu úplně jedno, co jsem řekla.
Opřel mě o zeď v mém pokoji a jeho tělo se natisklo na to mé.
,,Měla bys o mě něco vědět, Olivie."
Mluvil hlubokým hlasem a když řekl moje jméno tím stejným tónem, cítila jsem, že začínám vlhnout.
,,Nedodržuju sliby."
Hluboky nádech. Část mě by se s ním na místě vyspala, ale já nemůžu. Zatím s ním spát nemůžu, i když bych třeba i chtěla.
,,Tak by ses to měl naučit."
Zatlačila jsem to jeho ramen, on mě pustil zpět na zem a už mezi námi byla bezpečná vzdálenost. Nastala chvile ticha.
,,Bylo to všechno cos mi chtěl říct?"
Propálil mě pohledem, jako kdyby chtěl říct, to snad nemyslíš vážně.
,,Ještě bych něco dodal, ale to může počkat na příště."
Usmál se a odkráčel z mého pokoje.
Vydechla jsem. Nádech, výdech.
Co to bylo?
To už se nesmí stát znovu. Nestane se to znovu. To už bych fakt nezvládla.

Slyšela jsem dole zabouchnout dveře. Už jsem tu sama. Radši jsem myslela na moje rande v pátek, než na to co se stalo tady.
Chase mi psal a bylo to fajn, ale moje hlava....byla jednoduše úplně jinde. Se smíšenými myšlenkami jsem šla spát.

Pohled Ryana
To, co udělala...wow. Buď mě nechce, což pochybuju, nebo má hodně silné sebeovládání. Nečekal jsem, že mě odmítne, ale přesně to je na ní kouzelné. Nikdy nevíte, co čekat.
Šel jsem chystat moje překvapení, ale musel jsem být opravdu potichu. Pak jsem odjel. Už se nemůžu dočkat zítřka.