Celý den jsme se nakonec jen váleli v posteli a koukali na seriál. Tedy na Upíří deníky, to je můj nejoblíbenější. Ryan moc nechtěl, ale čím déle jsme se koukali, tím více ho to bavilo.
Venku stále sněžilo a mě napadlo jít ven. Nevím proč, ale když je večer a venku sněží, něco na tom mi přijde magické.
,,Chceš jít ven?" Vytrhl mě z myšlenek Ryanův hlas. Ani jsem si to neuvědomila, ale koukala jsem se ven a seriál jsem posledních několik minut ignorovala.
Otočila jsem se na Ryana. ,,Ráda bych šla, teda jestli tady nechceš zůstat a koukat dál na-" Přerušilo mě zaklapnutí počítače. ,,Tak jdem ven, princezno."
,,Tebe vážně ten seriál tak moc nebaví?" Řekla jsem s úžasem. Já myslela, že ho to alespoň maličko zajímalo.
Ryan se podrbal na zátylku a usmál se. ,,Mám ti lhát?"
Nadzvedla jsem obočí. Cože? Vzala jsem nejbližší polštář a přetáhla ho s tím po hlavě. Dělá si srandu?
,,To bylo za co?" Řekl a dělal jak ho ta hlava strašně bolí. Simulant.
,,Tebe to má bavit, když se na to koukáš."
,,Mě baví s tebou ležet v posteli, ten seriál je tam navíc. Zvládl bych to i bez něj, ale tebe to bav-"
Ještě jednou jsem ho bouchla tím polštářem, asi mě to začíná bavit.Zhluboka jsem vydechla vstala jsem.
,,Jdem teda ven? Než přestane sněžit.",,Tvoje přání je mi rozkazem." Usmál se na mě Ryan. Zasmála jsem se a šli jsme se obléknout. Odmítla jsem se převlékat, jenom si vezmu mikinu a bundu a půjdu v pyžamu. Ryan asi taky. Venku nebudem dlouho, nemá cenu se více oblékat.
Obuli jsme se a vyšli ven do zasněžené krajiny. Otočila jsem se na Ryana, který nesl i termosku s čajem. Ani jsem si nevšimla, kdy ho stihl udělat.
,,Nebudu riskovat že bys byla nemocná." Usmál se, když viděl, jak zmateně koukám na onu termosku.
,,Nebo abys ty náhodou nechytil rýmičku." Rýpla jsem si.
,,Já? A rýmičku? To si mě s někým pleteš." Ryan zamkl dveře a vyšli jsme ruku v ruce do zasněžené krajiny.
,,Uvidíme." Řekla jsem provokativně.
Kráčeli jsme a Ryan byl chvíli zticha, tak jsem se na něj radši otočila, jestli je v pořádku. Setkala jsem se s párem zelených očí, které už mě dávno sledovaly.
,,C-co? Je něco špatně?"
Ryan zastavil a podal mi termosku. Co se děje? ,,Ryane-"
,,Pojď sem." Řekl a hned jsem kolem sebe cítila pár svlanatých paží. Obmotala jsem kolem jeho těla svoje ruce (i s termoskou) a objala ho nazpět. Ryan si položil svůj obličej k mému krku a jen jsme tak stáli a nechali jsme na nás padat sněhové vločky.
Z ničeho nic mě Ryan zvedl za má stehna a já jsem svoje nohy obtočila kolem jeho těla. Co jsem nečekala, bylo, že Ryan bude pokračovat v chůzi. Vydal se se mnou dál na naší procházku a já se nechala nést.
-----------
Přišli jsme asi po půl hodině z procházky a Ryanovi začal zvonit telefon, když jsme su sundavali boty. Ryan se mi pohledem omluvil, že to musí vzít a šel do naší ložnice telefonovat.Udělala jsem nám mezitím něco k večeři, i když bylo dost pozdě na jídlo, malá svačnika neuškodí. Vzala jsem talíře a šla do ložnice a Ryan pořád telefonoval. Nevěděla jsem, co mám dělat. Vypadalo to, že jeho telefonát hned neskončí. Pochopila jsem, že si volá s jeho kamarádem Erikem. Chápu to, mě taky chybí Beth. Mohla bych jí zavolat, ale my si každý den píšeme a nevím, o čem bychom si ještě povídaly.
Talíře jsem položila na noční stolek a sedla jsem si na postel vedle Ryana, který se zrovna něčemu zasmál.
Napadlo mě, že když se tak směje, tak já si taky udělám nějakou zábavu.
Přisunula jsem se blíž a sedla jsem si na Ryanův klín. Setkala jsem se s jeho zkoumavým pohledem a jen jsem se usmála. Přiklonila jsem se blíž a věnovala jsem mu pár vlhkých polibků na krk. Cítila jsem, jak se mu zasekl dech v krku, když jsem se svou pánví pohnula proti té jeho. Ještě jsem chvíli pokračovala a cítila jsem pod sebou jeho erekci.
Stáhla jsem mu i s jeho pomocí kalhoty. Ryan sice nevěděl, co dělám, ale vypadalo to tak, že mu to nevadí. Byl jen v triku a v boxerkách, přes které šla vidět jeho boule. Zaváhala jsem nad jeho velikostí, jestli má smysl pokračovat, ale tyhle myšlenky jsem hned zahnala.
Zahákla jsem prsty o jeho lem boxerek a za chvíli už byly taky někde na podlaze. Ryan zhluboka dýchal a předstíral jeho kamarádu Erikovi, že se nic neděje, zatímco jsem olízla špičku jeho penisu.
Rukou jsem přejela celou jeho délku a už teď mi bylo jasné, že se mi to celé do pusy nevejde. Navíc jsem tohle nikdy nedělala a byla jsem nervózní, že něco udělám špatně. Ryan zatím vypadal, že nic špatně nedělám.
Když jsem si ho snažila vzít co nejvíc do pusy, Ryan si dal ruku před pusu a zaklonil hlavu. Snažil se zůstat zticha, ale šlo mu to čím dál tím hůře. Jen jsem se nad tím usmála a začala jsem mojí rukou přejíždět po jeho penisu nahoru a dolů. Přidala jsem ústa a soustředila se, takže jsem skoro neslyšela, jak Ryan konečně ukončil jeho telefonát.
,,Princezno-"
Jeho ústa opustil vzdech a to mi jen přidalo více sebejistoty. Pomalu jsem jezdila po jeho délce nahoru a dolů, než si Ryan vzal do ruky mé vlasy a určoval si tempo sám. Kam nedosáhla má ústa, tam jsem ho dodělala rukou. Ryan přidával a mě se nahrnuly slzy do očí z toho, jak hluboko v mém krku byl. Ale nevadilo mi to, spíš naopak. Slyšet jeho vzdechy je něco, co bych dokázala poslouchat pořád.
Ryan ještě přidal a pak jsem cítila, jak se mi udělal do pusy. Spolykala jsem jeho lehce slané sperma a vzhlédla jsem znobu do jeho zelených očí.
Sledoval mě pohledem, který se mi špatně četl. Je překvapený? Zmatený? Neudělala jsem něco špatně? Ja sama nevím, co to do mě vjelo. Panebože, co když mu to vadí? Co když to vzala moc rychle? Mám něco říct? Možná by bylo nejlepší, kdybych šla třeba do koupelny- moment, vždyť je tady to jídlo.
,,Ehm, donesla jsem nám nějakou menší večeři." Sedla jsem si vedle Ryana a opřela jsem se o čelo postele stejně jako on.
,,Mhm."
Zmateně jsem se na něj pomalu podívala a nevěděla jsem, co se stane. Mám mu to jídlo podat, i když ho má vedle sebe na nočním stolku?
Znovu jsem se na něj podívala a neuběhla ani sekunda, než si mě přitáhl za pas na klín a spojil naše rty.
,,Ani nevíš, jak já tě miluju." A já cítila jak, se mi žene horko do tváří.
ČTEŠ
Let Me Touch You (cz)
Non-FictionJmenuji se Olivie Bersey(ová) a je mi 16. Půjdu teď do prváku na střední. Mám tady mojí nejlepší kamarádku Beth. Bez ní to prostě nejde. Dostaly jsme se na školu obě a máme podobný výběr předmětů, abychom mohly být co nejvíc spolu. Kdo ví, co mě v t...