Let Me Touch You (cz)

82.

Pohled Olivie
Rozlepila jsem oční víčka. Ležela jsem Ryanovi na hrudi. Ještě spal a vypadal jako miminko.

Miminko s prokousnutým rtem.

Oknem šlo do pokoje světlo a viděla jsem ven, kde byla nádherně zasněžená krajina a pár vloček stále padalo. Bylo osm hodin ráno a já jsem se nemohla cítit lépe.

Ehm, vlastně mohla. Jakmile jsem se chtěla pohnout, ve spodní části těla jsem ucítila pichlavou bolest. To mi připomnělo včerejší noc.

S Ryanem jsem ještě takový sex nezažila, ale teď už nechci nic jiného. Vždy byl se mnou jemnější, jako by se bál držet zpátky. Ani já netušila, že se mi něco takového bude líbit a tohle se mi na můj vkus líbilo až moc. Jak mě držel pod sebou a odmítal přestat. Jak mi šeptal do ucha hezké věci a při tom nepřestal tvrdě přirážet.

To mě dovedlo k myšlence, jestli se vždy až na včerejší noc držel zpátky. A to jenom kvůli mně. Mám se ho na to zeptat? Protože tohle byl nejlepší sex mého života a chci víc. Víc jeho.

A mám pocit, že ho každý den miluju víc a víc, i když ani nevím, jestli to je možné.

,,Princezno, nechci nic říkat, ale fotka ti vydrží dýl."

Ani jsem si to neuvědomila, ale celou tu dobu jsem na něj koukala. Zírala. A nevšimla jsem si, že už je vzhůru.

Tváře mi zčervenaly a já svůj obličej radši zavrtala do jeho hrudi, která se začala třást smíchem. Vážně? On se mi směje?

,,Liv, včera jsi vzdychala - ne, vlastně křičela moje jméno, a teď se červenáš?"

Panebože. On s tím nepřestane. Jediné, co chci udělat, je, schovat se pod peřinu a zůstat tam, než Ryan půjde do sprchy.

To se bohužel nestalo. Místo toho jeho ruka vzala můj obličej a donutil mě se na něj podívat. Jeho oči se zarývaly do mých a na rtech mu pohrával úsměv. Vlasy měl pocuchané, vypadal rozespale a ............šťastně.

Já si asi vážně pořídím fotku.

,,Dobré ráno." Zase mě musel vytrhnout z mých myšlenek jeho hlas. Ryan si olízl spodní ret a jeho jiskřičky v očích nyní byly vidět ještě víc.

,,Dobré ráno." Usmála jsem se. ,,Ehm, máme dneska něco v plánu?"

,,Mm, ne, na dnešek jsem nic nenaplánoval. Chceš něco dělat, nebo se můžem jenom válet celý den v posteli?"

,,Nevím, teď bych se šla asi osprchovat."

Ryan se znovu zasmál. ,,Budem šetřit vodu? Měli bysme, protože voda je vzácná a já jsem si jistý, že ty by sis to taky uži-" Ani jsem nechtěla slyšet zbytek té věty, musela jsem mu dát ruku před pusu.

Ryan nad tím jenom zakroutil hlavou. ,,Tak vstáváme, princezno." Pomalu jsme se začali zvedat, ale já znovu ucítila onu pichlavou bolest.

,,Ehm, Ryane, dej mi chvilku, než-"

Ryan si všiml mého malého problému s pohyby zahrnující podbřišek. Jeho pohled změkl a šel zpátky ke mně. ,,Pojď sem." Jeho ruce se obmotaly kolem mého těla a nesl mě jako nevěstu do koupelny. Postavil mě do sprchy a pustil vodu.

Opřeli jsme si navzájem o sebe čela a jen se dívali jeden druhému do očí. Začala jsem se usmívat jako sluníčko na hnoji, ani nevím proč. Ryan taky. Nakonec jsme se oba dva začali smát. Je to normální?

Nevím, čemu se smál on, ale já se smála celé naší situaci. Když jsem mu dávala pavouky do skříňky, v životě by mě nenapadlo, že jednou spolu skončíme takhle.

Po chvíli jsme toho nechali a naše pohledy se zase zaryly do sebe. Dvě silné paže se mi obmotaly kolem pasu.

,,Miluju tě." Pokaždé se cítím, jako kdyby mi to řekl poprvé, když vysloví tyhle dvě slova.

,,Já tebe víc."

Ryan zakroutil hlavou. ,,To je nemožný."