Let Me Touch You (cz)

52.

Rozdělii jsme se až, když šel každý ke své skříňce.
,,Holka ty mi něco tajíš! Jak dlouho jste spolu?! A ty žertíky teda byly proč? Jakej je v posteli? Kdy se tě zeptal, jestli budeš jeho holka?! Nechodila jsi náhodou s Chasem? Tys ho podváděla?! Kámo, já jsem úplně zmatená." Přiřítila se ke mně Beth.
,,Chase jsem nepodváděla a žertíky jsme si opláceli a to mezi námi nic nebylo. A teď spolu ani nejsme a ani jsme spolu nespali. Jenom jsme spolu byli celý včerejší den a on u mě přespal. Je to odpověď na všechny tvoje otázky?"
Zabouchla jsem skříňku a vydaly jsme se spolu do třídy.
,,No, ale když u tebe spal, tak mezi váma se nic nestalo?"
,,Jen jsme se líbali, ale to už několikrát. Jen teď to bylo mnohem lepší, víš, já mám pocit, že on do těch polibků dával city."
,,City?! Jako, že by tě měl fakt rád?"
Vykulila oči.
,,No já mám pocit, že mě má rád. A já mám ráda jeho, jenom teď je to pro mě těžší, když se stalo to s Chasem."
Beth mi věnovala soucitný pohled.
,,Chápu. Chase je debil. Psal ti ještě vůbec?"
,,Ne, myslím."
,,To je dobře, ale chtěla bych vědět, jak dopadla jeho jízda domů."
,,Já asi ani ne. Ale dost o tomhle, co ty a Ethan? Je mezi váma všechno v pohodě?"
,,Je to krásný. Sice se bojím, že se něco brzo stane, ale zatím je všechno tak, jak má být."
,,No, a jak to vypadá s Jess? Bavíte o ní někdy?"
,,Ethan mi řekl, že byla lepší jako kamarádka. Je to od něj hnusný, ale je to pravda a my jsme spolu šťastní."
,,Já bych se s ní chtěla zase bavit. Víš, chybí mi to."
,,Mně taky. Ale ona mě nesnáší. Pořád si nějak neuvědomuju, že jsem jí přebrala kluka. Ono to je i divný říct nahlas, protože jsem si nemyslela, že se něco takového někdy stane."
,,Chápu. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy." Sedly jsme si so lavice a právě zvonilo. Začal další den utrpení mladistvých.

Napadlo mě, že bych mohla Jess alespoň napsat zprávu. Chybí mi jejíšílené nápady a rady, její osobnost nás s Beth doplňovala. Napsala jsem jí a zrovna zvonilo na konec hodiny. O přestávce jsem se zase koukala dolů na moje boty, abych se vyhýbala zlým pohledům ostatních holek.
Pořád jsem ale nepochopila, proč mě Ryan držel za ruku, když spolu ani nejsme. Vrtalo mi to hlavou příštích několik hodin. Vím, že má dnes trénink, takže bych se na něj mohla jít podívat a pak se ho zeptat. Ale zase nechci aby si myslel, že teď se od něj nehnu ani na krok. Nechci ho otravovat. Prostě se ho zeptám jindy.
Jsem z našeho "vztahu" strašně zmatená. Ani nevím, jak ten náš vtztah nazvat.
Chodíme spolu? Ne.
Kamarádi? Těžko.
Kamarádi s výhodami? Nevím.
Co když on se mnou nechce mít něco víc. Co když se chce jenom odreagovat.
Nelhal by mi.
Vzpomněla jsem si, jak se choval, když jsme byli včera u nás.
Asi bych to neměla nějak uspěchávat a hned z toho, co mezi sebou máme, dělat nějaké závěry.

Konečně končí škola a když už jsem skoro vycházela z budovy, něčí ruka se mnou propletla prsty. Vzhlédla jsem a už podle vůně jsem poznala, o koho se jedná.
,,Nechceš se přijít podívat na trénink? A pak bysme třeba mohli jít ke mně nebo k tobě, jestli chceš."
,,Dobře, ráda se půjdu podívat a asi by bylo fér, abychom teď šli k tobě. Jen si musím domů skočit pro věci."
,,Platí." Nemusela jsem se na něj dívat a věděla jsem, že se usmívá.
Ryan zpomalil a pak úplně zastavil. Chvíli jsem nechápala, ale pak se obličejem přiblížil velmi blízko k tomu mému.
,,Chybělas mi, princezno."
Princezno.
Zašeptal a spojil naše rty. Spolupracovala jsem a ještě víc jsme se k sobě přitiskli. To je snad nějaký sen, ne? Protože já se cítím opravdu šťastná. Tenhle kluk mě dělá šťastnou.

----------------
Jsem fakt strašně ráda, za všechny komenty, že se Vám ta knížka líbí! Vím, že nevydávám až tak často, ale když něco vydám, tak se snažím, aby to za to stálo.

A MÁM DŮLEŽITOU OTÁZKU
Napadlo mě napsat fanfikci na někoho z milionplus, nejspíš na Nika a chtěla bych vědět, co si o tom myslíte.
Upřímě si sama sebe nedokážu představit, jak píšu fanfikci. Přijde mi to cringe, ale už mám několik nápadů, které bych do té knížky mohla dát.

Díky moc💞💞