Let Me Touch You (cz)

69.

Pohled Olivie
Právě teď si vybírám plavky, které si vezmu dnes na sebe. Je sobota a já jdu s Ryanem do bazénu. Bylo strašně roztomilé, když se mě na to zeptal. Byla jsem překvapená. Čekala jsem, že mě pozve na ples, ale nejspíš už něco má a nemá čas tam se mnou jít. Nechci se ho na to ptát. Jestli nejde, tak nejde a já to nezměním. Jsem šťastná, že alespoň ten bazén nakonec vyjde.

Ale zpátky k výběru plavek.

Moje modřiny už se pomalu ale jistě hojí, takže určitě dvoudílné. Vyloučila jsem černé, protože se dnes prostě necítím na nošení černé barvy. Pak i ty tmavě zelené a tmavě modré. Modré.
Ještě mám jedny modré, uvědomila jsem si. Ze dna šuplíku jsem vytáhla světle modré lesklé dvoudílné plavky. Ladí mi k očím, pomyslela jsem si. Rychle jsem si je oblékla a hodila přes sebe tepláky a mikinu. Pak už jsem vzala jen tašku s věcmi a vydala jsem se ke škole.
Přemluvila jsem Ryana, aby mě nechal jít pěšky a samotnou, protože si potřebuju vyčistit hlavu. On samozřejmě nechtěl a to hlavně kvůli poslednímu incidentu s Chasem. Nakonec mě ale nechal a tak jdu teď pěšky ke škole, když mi studený vítr cuchá vlasy. Možná už je počasí na čepice? Snad ne. Vždy mám pocit, že moje hlava vyladá v čepici jako vejce a neříkejte, že se vám to nikdy nestalo.
Urovnala jsem si vlasy a došla jsem ke škole, kde na mě už čekal Ryan u jeho auta.
,,Ahoj, princezno."
,,Ahoj, princi."
Ryan po mě střelil nechápavy a pobavený pohled. ,,Princi?"
,,No, jo. Chápeš, jako princezna a princ."
Ryan se zamál. ,,Jasně. Krásko jak se těšíš na dnešní plavání?"
Změnil přezdívku, ale mně se na rtech ukázal úšklebek.
,,Těším se hodně, co ty, krasoni?"
Ryan se na mě podíval varovným pohledem, ale taky se ušlíbnul.
,,Těším se ještě víc než ty, a to mi věř, lásko."
To není fér. Já jsem mu ještě znovu lásko neřekla, doteď jsme si nedali za posledních pár dní pusu na pusu. Baví mě to, ale jeho rty chci zpátky, stejně jako on chce ty moje. Nevím jak dlouho to vydržím, ale nechci mu říct lásko jen tak uprostřed školního dne. To chce něco malinko speciálnějšího, ne? Než si zvyknu na to mu tak říkat.
Frustrovaně jsem vydechla.
,,Tak jdeme do bazénu?"
Ryan se přestal opírat o jeho auto a vyšli jsme ke škole. Cestou jsme se automaticky chytli za ruku a i tyhle malá gesta se mi zdají opravdu krásná. Došli jsme až j šatnám.
,,Princezno, počkej na mě před vchodem do bazénu, jo? Sama tam nechoď."
,,Ty se o mě tak bojíš, jako že bych tam spadla?"
,,Dá se to tak říct."
A každý jsme se rozešel do jedné šatny, kam jsme si dali věci a převlékli se do plavek. Já už jsem je teda měla na sobě, abych si ulehčila práci.
Počkala jsem na Ryana, než zaťuká, abych vyšla ven. Po chvíli opravdu zaťukal a já se začínala ještě víc těšit.
,,Zavři oči."
,,Proč?" Zeptala jsem se, ale i tak jsem ty oči zavřela.
,,Uvidíš." Uchechtl se. Cítila jsem jeho ruce, jak mě vedl, než jsme se zastavili.
,,Můžu je otevřít?"
,,Otvevři je."
Otevřela jsem oči a-
Je tohle realita?
Vážně jsou na podlaze kolem bazénu poházené okvětní lístky od růží? Vážně tady je i ta kytice růží přede mnou? Vážně tady je lehké přítmí a elektrické svíčky, které dělají až romantickou atmosféru? Vážně tady stojí Ryan a-
Wow.
On drží ceduli, kde je napsáno :
'PŮJDEŠ SE MNOU NA PLES?'

,,Páni. Ryane, tohle je nádhera a-"
,,To mě teď moc nezajímá, i když jsem rád, že se ti ti líbí. Spíš by mě zajímalo, jestli se mnou teda půjdeš?"
Je to taková blbá otázka, on si snad myslí, že jsem schopná mu říct ne?
,,Že se ptáš, jasně že půjdu."
Ryanovi se na tváři objevil úsměv, než zahodil tu ceduli a podal mi kytku.
Najednou ně napadlo, že tohle je ten speciální okamžik. Tohle je ta chvíle, kdy mu chci říct lásko a cítit jeho rty na mých.
,,Děkuju, lásko." Řekla jsem s úsměvem.
Ryan vyladal překvapeně, ale pak během vteřiny přerušil veškerý prostor mezi námi a spojil naše rty. Tohle mi tolik chybělo. Jeho ruce, které si mě držely blízko a moje ruce, které se mu hrabaly ve vlasech, protože vím, že to má rád.