Let Me Touch You (cz)

17.

Dělala jsem, že ho nevidím. Že se bavím s Lucasem a nějací fotbalisti mi jsou úplně jedno.
I Lucas si ho všimnul.
,,Asi bych měl jít."
,,Neříkej, že je to kvůli němu."
,,Tys neviděla, jak mě chtěl zavraždit pohledem. Kdyby to šlo, jsem roztrhaný na kousky."
,,Přeháníš. On se tak dívá na všechny."
,,Na tebe ne."
,,Prostě pojďme."
Šli jsme až ke škole, kde se naše cesty musely rozdělit. Bylo 5 hodin a já se vydala domů.
Pořád se moje mysl vracela k tomu fotbalovému hřišti. Kdyby se na Lucase opravdu díval takhle, znamenalo by to, že žárlí?
Asi ne. Vždyť on může mít každou holku.
Došla jsem domů a šla jsem si dát sprchu. Už jí potřebuju. Po sprše jsem se zabalila do ručníku a šla si vyfénovat vlasy.
Teda šla bych, kdyby někdo nezačal zvonit.
Jen v ručníku jsem šla ke dveřím.
,,Ano?- Ryane?!"
,,Ahoj. Máš tady ještě Lucase?"
,,Ne? Proč by tady měl být?"
Pak se kolem mě protáhl dovnitř.
,,Docela jste se k sobě měli."
,,Jenom jsme spolu byli venku. A co je ti vlastně do toho? Můžu jít ven s kým chci."
Vydala jsem se za ním. Opíral se zády o kuchyňskou linku a sledoval mě. Pak se ke mně vydal blíž. Naše obličeje byly kousek od sebe.
,,Přiznej si pravdu. Tys s ním nechtěla jít ven. Tys na mě chtěla zapomenout. Zapomenout na to, co se stalo v tom lomu. Na to, že tě přitahuju."
Co na to mám říct?!
,,N-ne. Já jsem s Lucasem byla venku, protože mě pozval do kavárny. A neviděla jsem důvod proč nejít."
,,Stejně jsi myslela na mě."
,,Jak si můžeš být tak jistý?"
,,Poznám to na tobě."
,,Vždyť mě vůbec neznáš."
,,Myslíš?"
Přišel ještě blíž a já začala couvat. Ručník, jelikož to byl jediný kus látky na mém těle, jsem chytla pevněji.
Couvala jsem, než jsem narazila do zdi. Prudce jsem se nadechla.
Nebála jsem se ho. Bála jsem se toho, co se může stát. Co když to nezvládnu zastavit, nebo to ani nebudu chtít zastavit?
Sledoval mě. Snažil se ze mě něco vyčíst, stejně jako já z něj. Snažila jsem se uklidnit svoje dýchání.
Najednou se začal přibližovat. Koukal se mi pořád do očí.
Nakonec sklonil hlavu a dal mi polibek na krk. Bylo to příjemný. Zaklonila jsem hlavu a přivřela oči. Cítila jsem jeho ruce na mých bocích. Pak s nimi jel níž až k lemu mého ručníku. Opatrně ho chytil a pomalu ho zvedal.
Ne, já nechci. Teda jako moje tělo jo, ale já ne. I když to bude asi těžké, musím to ukončit.
Chtěla jsem něco říct, ale naštěstí jsem nemusela. Začal mu zvonit telefon. Rychle jsem se odtrhla a odsunula se od něj dál.
Ryan se podíval, kdo mu volá. Podíval se na mě.
,,Jo, klidně to zvedni."
Usmál se a zmáčkl na telefonu ono zelené tlačítko.
,,Jakeu?"
,,Ryane, doufám, že nemáš nic na práci, roztleskávačky nás dva a ještě pár kluků pozvaly na párty. Soukromou. Brácho, to je jasnej zásun."
,,Víš, že s Macy už nejsem."
,,Ale tam jich bude prosimtě."
,,Hele, já už něco mám. Příště to možná půjde."
,,Tak to musí být něco fakt důležitýho. Zdar, vidíme se ve škole."
Pak už se ozval jenom zvuk ukončení hovoru.
,,Promiň. Tos nemusela slyšet."
,,V pohodě. Proč tam nejdeš?"
Zajímalo by mě to. Zajímalo by mě, co odpoví.
,,Protože tady mám něco důležitějšího na práci."
,,A co?"
Teď jsem se k němu obličejem přiblížila já. On se usmál. Opřel se o kuchyňskou linku a počkal, až k němu dojdu. Koukali jsme si do očí.
,,Něco. Spíš někoho, pro koho oželím jednu párty."
,,To se mám cítit důležitě, když si kvůli mně jeden večer neužiješ?"
,,Nech mě se zamyslet....jo. Víš, co by za to daly ostatní holky?"
,,To je mi úplně jedno. A teď bych si šla ráda vzít něco na sebe."
Mrkla jsem na něj a rozešla se nahoru po schodech do svého pokoje.
,,Počkám tady."
,,To je super nápad."
Vešla jsem do pokoje a nachystala jsem si spodní prádlo, tepláky na spaní a top. Pustila jsem ručník a nechala ho spadnout ke kotníkům. Vzala jsem si spodní prádlo a než jsem stihla šáhnout po teplácích, cítila jsem na bocích teplý dotyk.
Kolem pasu se mi obmotaly dvě svalnaté ruce a přitáhly mě k jeho teplému tělu. On byl bez trika? Proč?
Proč mi to dělá?
Cítila jsem jeho teplý dech na svém krku. Odhrnul mi vlasy z krku a dával mi mokré polibky od krku až na čelist.
,,Proč to děláš?"
Zašeptala jsem.
,,Protože tobě to nevadí. A mě taky ne."
,,A to je všechno?"
,,Mám mít k tomu i jiný důvod? Jestli očekáváš, že ti řeknu, že k tobě něco cítím, tak se pleteš. S tím už jsem skončil."
,,J-já vím. Jenom jsem se zeptala."
,,Okej."
,,Víš, ono už je docela pozdě a já už půjdu spát."
,,Tak jo, princezno. Dobrou noc."