Let Me Touch You (cz)

23.

,,Fajn."

Otevřel dveře a pustil mě na chodbu.

Tak tak jsem to stihla na hodinu. Po obědové pauze jsem měla mít hodinu s Lucasem. Znovu tam nebyl. Napsal by mi, kdyby byl nemocný, ne?

Nebudu to řešit. Ne po tom, co se stalo s Ryanem. On to asi nemá v hlavě v pořádku, či co. Docela mě vystrašil. Jak vůbec zná Chase?

Po vyučování jsem si šla dát věci do skříňky a vyšla před školu
.
Byl tam nějaký povyk, ale nevěnovala jsem tomu pozornost, dokud jsem si nevšimla, kdo je ve středu.
Ryan a Chase.

Chase je tu kvůli mě, došlo mi. Vydala jsem se k nim.

,,Chasei? Jedem?"

Chase na mě letmo podíval a pokračoval v hádce s Ryanem.

,,Tady nemáš co dělat! Vypadni, než ti ten tvůj obličejík rozbiju!
"
,,Řeči Ryane. Oba víme, že to nemyslíš vážně a navíc jsem tu jen na skok."
Mrknul na mě.

Co?

,,Půjčím si tady Olivii a můžem to nechat být."

,,Ne. Jak by tobě by se líbilo, kdybych přijel k vám a vzal si k sobě někoho jako......zrovna jí."

Ukázál na mě a sjel mě zlým nechutným pohledem. Naskočila mi z toho husí kůže. Nechtěla jsem se jim do toho plést. Mluví tady o něčem, o čem já vůbec nevím. Ale na druhou stranu jsem měla jít dnes s Chasem ven a nechci, aby se tu porvali.

,,Chasei pojď, jdeme. Nech Ryana být."
,,Já ho mám nechat být? S radostí. Ale on nenechá mě."

,,Ryane?"

Ryan se na nás znechuceně podíval.
,,Tak si s tou děvkou jdi, hodíte se k sobě. Ještě jednou se tady ukážeš a víš, co tě čeká."

Děvkou?

Jeho slova mě zabolela. Nějakým záhadným způsobem mi na Ryanovi ještě záleželo a on mě má za děvku. A to jsem ještě s nikým nespala. Pěkný.

Chase mě vzal za ruku a tlačili jsme se davem studentů ven. Spatřila jsem tam i udivené obličeje mých dvou nejlepších kamarádek. Jen jsem pokrčila rameny, taky nevím, o co šlo.
Došli jsme k motorce.

,,Sedej, kotě."

Usmála jsem se a sedla si.
,,Kam jedeme?"

,,Neboj, bude se ti tam líbit."

,,No tak, já to chci vědět."

,,Ne, stejně to tam nejspíš neznáš."

,,Dobře. Ale není to nebezpečný, že ne?"

,,Ne, neboj."

Chase už seděl taky na motorce a já ho objala ze zadu, abych nespadla.

Víš, s kým si naposled jela na motorce?

Musím tyhle myšlenky vypustit z hlavy. Říkám si to pořád dokola.
Jeli jsme dobrých 15 minut, než jsme zastavili u....

,,To je lítající balón?!"

,,Uhádlas to."

,,Wow, já-já.... Já nemám slov."

,,Umím ti vyrazit dech."

Usmála jsem se na něj. Tohle jsem opravdu nečekala.

Nastoupili jsme do balonu, který pomalu vzlétal. Měli jsme krásný výhled.Viděla jsem mojí školu, můj dům, ale i krásnou přírodu kolem.

,,Líbí?"

,,Je to nádhera."

Ucítila jsem jeho ruku na té mé. Otočila jsem se na něj. Stál blízko. Zvedl ruku a dal mi neposedný pramínek vlasů za ucho. Ruku mi nechal na krku a přitáhl si můj obličej blíž. V jeho očích planuly jiskřičky. Jeden druhému jsme se začali koukat na rty.

Naše obličeje se přiblížily a on spojil naše rty. Bylo to jako z nějakého filmu.
Vysoko nad vším, nad celým světem. Myslím si, že tento okamžik pro mě bude nezapomenutelný.

Po chvíli Chase naše rty znovu rozpojil a přitáhl si mě do objetí.

Kdyby tohle dělal Ryan, cítila by ses líp.

Ne. Tyhle myšlenky měly zmizet, proč tady pořád ještě jsou?

Po úžasném letu jsme přistáli zpátky a Chase mě odvezl domů. Jakmile se za mnou zavřely dveře, opřela jsem se o ně a svezla se dolů.

Co se to právě stalo?

Toho kluka jsem poznala včera a už jsme se líbali.

S těmito myšlenkami jsem usnula.