Kapitola čtvrtá

5.3K 388 3
                                    

,,Ano" opovím napůl vyděšeně a napůl zvědavě. Asi vidí že se bojím, protože se vítězně usměje.

,,Tak to by jsme si spolu měli něco vyřídit" odpoví Kilorn a prokřupne si prsty.

,,A co by to mělo být?" teď už jsem jenom vyděšená. Doopravdy už to dávno vím. Chtějí mě zbít. Protože to vědí. Jímá mě hrůza.

,,Ty něco umíš...A my chceme zjistit, co to doopravdy je" řekne s odhodláním v hlase.

,,Já? Já nic zvláštního neumím" prohlížím si je s obezřetností. Je jich celkem šest. Tři holky a tři kluci. Jeden z nich má oči černější než noc a a stejně tak i myšlenky. I v téhle situaci mě svým způsobem zaujme. Odtrhnu od něho pohled a vrátím se zpět do reality. Kouknu do jejich myšlenek. Nevěří mi. Ze všech čiší surovost. Až na jednoho. Stojí vzadu za Killem a tím dalším klukem. Cítím že on je jenom zvědaví. Ten mi nechce ublížit jako všichni ostatní. Upnu se na zoufalou myšlenku, že by mi možná pak pomohl. Pak se rozmýšlím nad tím, jestli bych měla šanci utéct nebo ne. Dojdu k rozhodnutí, že je to naprosto zbytečné. Jsem ztracená. Je čas obědů a mě nikdo nebude hledat.

,,Ale ale. Tak konec lhaní. Buď nám to prostě řekneš a nic se ti nestane a nebo taky ne" odpoví s nechutným úsměškem na rtech.

Nemůžu jim říct: ,,Hele já jsem vlastně holka která vám jenom umí číst myšlenky a taky se vám celkově podle potřeby nabourat do mysli. Taky vás pak z toho může hrozně bolet hlava. Ale jinak jsem normální stydlivá holka." Tak to asi fakt ne. Proč nejsem neviditelná? Bohužel nic nevymyslím. Příjde první rána. Schytám jí do hlavy. Rozhlídnu se kolem. Mám rozmazané vidění. Ten kluk (ten který byl jenom zvědavý) tam není. Ležím na zemi. Nade mnou se tyčí ta hora svalů která si říká Kill.

,,Znova se ptám. Co umíš?" zeptá se opět.

,,Nic" vyheknu až moc rychle.

Bum. Další rána. Pak už mě začnou mlátit všichni. Pokřikují na sebe, pak na mě. Jenže já už nejsem schopná slova ani kdybych chtěla. Moje mysl vystřelí proti Kilornovi a nabourá se mu do mozku. Něco křupne. Jsem zpátky ve svém těle. Někdo křičí. Ztratím vědomí.

Zlodějka mysliKde žijí příběhy. Začni objevovat