Kapitola třicátá šestá

2.7K 219 3
                                    

Okamžitě k ní běžím. Uchopím  toho kluka za ruku a jedním chvatem mu jí vykloubím. Kluk řve  bolestí a obrací oči v sloup. Normálně bych ho i litovala, ale teď je mi to úplně jedno. Kleknu si vedle Mii a natočím její obličej nahoru.


,,Mio. Mio! Koukni se na mě." říkám jí a snažím se, aby mi z očí netekly slzy. Vypadá vážně strašně. Modřiny úplně všude. Je určitě podvyživená a vyčerpaná. Za to zaplatí. Vstávám od Mii a otáčím se k Perézovi. ,,Ty hajzle" procedím skrz zuby.

,,Co prosím?" hraje si se mnou.

,,Moc dobře vím, že si to slyšel."

,,To je sice pravda, ale myslel jsem si, že seš chytrá a změníš to."

,,Měnit pravdu? Nemám v povaze" odpálím ho. Povýšeně nadzvedne obočí. Asi přemýšlí, co mi má odpovědět. Rychle se rozhlédnu kolem sebe. Je tu pět lidí. Mia, ten kluk který mlátil Miu, Ren a další dva kluci. Na chvilinku se pohledem zastavím u Rena. Jeho oči jsou takové...prázdné. Nevyzařuje z nich obvyklý cit, nebo něco, co by mi naznačovalo, že je se mnou. Prostě nic. Uhnu pohledem a zase se zaměřím na Peréze. ,,Už sis rozmyslel, co mi máš odpovědět?" zeptám se ho odrzle.

,,Já se rozmýšlet nemusím. Čekám na tvůj další ,ne moc chytrý, krok. Teď už tě jáma nemine." usmívá se jako sluníčko.

,,To je teď to poslední, co mě trápí" řeknu a vydoluju ze sebe arogantní úsměv.

,,Patnáctko, dvacítko, pětko. Zajmout, svázat, předhodit. Hned" řekne Peréz ke kluků v místnosti včetně Rena, ale pořád kouká na mě. Nikdo z nich se ani nehne. ,,Bude to?!" řekne ten primitiv už ostřeji. Tentokrát se všichni pohnou. Nikomu z nich se do toho nechce. Nicméně poslechnou. Vidím jejich vyčerpanost. Podařilo se jim je zlomit. Se mnou to tak nebude. Pozoruji všechny tři. Peréz si mě pozoruje jako leopard číhajíc na svou kořist. Uhnu jemu pohledu a pořádně se zaměřím na ty tři. Ti dva kluci už se odhodlali, a jdou po mě každý z jedné strany. Ren jenom stojí a oči upírá někam za mě. Čekám na první výpad. Ten však ne a ne přijít. Zmateně kluky pozoruju. Na něco se soustředí. V tom to ucítím. Do ruky se mi zabodlo něco ostrého. S otevřenou pusou se otočím na kluka po mé pravici. Lítají kolem něj kovové nože. Magnetron. Z ruky se mi řine krev. Otočím se na druhého kluka a ten... tam není. Je jako Shay. Jen Ren pořád kouká. No, tak tohle bude ještě zajímavé.


Zlodějka mysliKde žijí příběhy. Začni objevovat