Zlodějka mysli

Kapitola sedmdesátá třetí

Přede mnou stane nádherný černý vlk. Černý jako sama noc. Jeho srst se třpytí jako tisíc diamantů a já se nemůžu vynadívat. Nemůžu dýchat. Na chvíli zapomenu, že je to Derek a chci si na něj sáhnout a tak udělám krok vpřed. Do reality mě přivede jeho tiché zavrčení a vycenění zubů. Rychle zařadím zpátečku. Rozhlédnu se po ostatních. Všichni mají v očích zděšení a úžas zároveň. 

,,Dereku, proměň se zpátky!" dá mu povel Ray. Je vidět, jak vlkovi škubají pysky, ale udělá to. Jen co je zase zpět, chytne si hlavu. 

,,Kurva, kočičko, ty máš ale páru" skučí bolestivě. Asi jsem to trochu přehnala, ale je mi to jedno. Pořád myslím na to, jak takové nádherné zvíře může být ve skutečnosti Derek. 

,,Zasloužil sis to" dám ruce v bok. ,,Radím ti, příště nezkoušet mou trpělivost" 

,,Už se klepu" opět se mu vysunou špičáky. 

,,Měl bys" pokrčím s nezájmem rameny a odpochoduji zpátky k vzteklému Renovi a mojí partě. 

***

,,Callo, nechci aby si všechno musela řešit ty. Já bych to taky zvládnul" řekne mi po tréninku trochu uraženě Ren. 

,,Ne, nezvládnul" řeknu, jako by se nechumelilo. 

,,Co prosím?" 

,,Tak schválně. Zvládnul bys to vyřešit v klidu, aniž bys mu u toho rozbil hubu?" 

,,No, ne, ale..."

,,Tak vidíš" přeruším ho mávnutím ruky. 

,,Callo" popojde blíž ke mně. ,,Nechci, abys tohle řešila jenom ty." prohrábnu si vlasy. 

,,Rene, tohle není tvoje válka" povzdechnu si. 

,,A tvoje snad jo? Byla si na něj nabroušená už od začátku pro nic za nic..."

,,To není pravda!" rozhořčeně rozmáchnu rukama. ,,Ty vůbec nevíš, jak to bylo!" 

,,Tak mi to řekni" snaží se zůstat úplně v klidu.

,,Tady?" zakroutím hlavou. Zaměřím svůj pohled za Renova záda. Stojí tam Derek s Rayem a pozorují nás. Než stačím něco udělat, Ren mě otočí a pochoduje se mnou do rohu místnosti. ,,Spusť" povzdechnu si. 

,,Derek je jeden z těch kluků, co mě zbili a chtěli odvést sem" vychrlím to ze sebe rychle a potichu. 

,,To je takovej..." dám mu ruku na pusu.

,,Já vím"

,,Tak mi dovol ti pomoct" zakroutím záporně hlavou. 

,,Ne. Rene, nechci, aby za mě řešil problémy můj přítel. Tohle... tohle si prostě musím vyřešit sama" 

,,Dobře" svolí nakonec. ,,Ale jestli ti i nadále bude říkat kočičko, udělám z něj prach" zasměju se. Podívám se opět do tělocvičny a vidím, že Ray ani Derek tu už není. Za to ve dveřích stojí Clay. 

,,Rene?" zavolá na něj. Ten vstane a jde ke dveřím. 

,,Tak zatím" Ren se naposledy otočí a i se svým dozorcem opustí tělocvičnu. Já si sednu přede dveře. Uslyším z chodby nějaké hlasy. Potichonku otevřu dveře a jdu za hlasy. Neslyšně si kleknu na konci chodby a skryju se ve stínu. Pořád hovoří jeden hlas. Ten dokonale poznávám. Je totiž Arcturův. 

,,Dereku, neprovokuj víc, než je třeba. Řekl jsem ti, že chci, aby tě neměla ráda, ale ne tak moc, aby ti bez rozmyšlení rozmašírovala mysl. Věř mi, je toho schopna." rozeznávám jednotlivá slova a nevěřím svým uším. 

,,Rozumím ti, Arcture, ale ona je u toho tak zatraceně vtipná a roztomilá" zasměje se Derek.

,,Přibliž se k ní a je po tobě. Pamatuj si to" v Arcturově hlase není ani náznak po nějakém vtipu. Nemůžu slyšet víc. Otočím se a zase neslyšně odejdu. Do očí se mi nahrnou slzy. Takže Arctur se přátelí s Derekem. Poslal ho za mnou schválně. Rychlým mrkáním se snažím slzy z očí vyhnat, ale moc se mi to nedaří. Sedím takhle zkroucená v rohu tělocvičny a snažím se nebrečet. Nechci mu ukázat, že něco vím. To se ještě uvidí, kdo si s kým hraje. Slyším silně znějící kroky mířící ke mně. 

,,Ca...Callo! Stalo se ti něco? Někdo ti něco udělal?" Arctur se okamžitě starostlivě ptá. Kdybys tak věděl. 

,,Ne, já jen... To je fuk. Kdes tak dlouho byl?" zeptám se ho nevinně. 

,,Já jsem... měl schůzku" odpoví po menším zaváhání. 

,,Aha" odpovím otupěle. 

,,Pojď, jdeme" vytáhne mě na nohy a táhne ke dveřím. 

Ahojky. Jsem se nějak rozjela :D Mám zase dost nápadů a zase mě to baví. Navíc, dělám všechno pro to, abych se nemusela učit na příjmačky :D Napište mi komentář, co si myslíte o tomhle "zvratu".  Moc už teď s kapitolkama nepočítejte. Mám vážně tý školy hodně a musím něco dělat. Sice bych tohle mohla vydat až dýl, až nebudu mít čas, ale když je to napsaný, tak to nevydržim :D Dobrou noc ♥