Zlodějka mysli

Kapitola šestnáctá

Mýlila jsem se. Neskutečně jsem se mýlila. Shay ze mě za poslední dvě hodiny asi sedřel kůži. Mám namožené svaly a vše mě bolí. Nejdřív to vypadalo jednoduše. Měla jsem mu přečíst myšlenky. Když jsem to splnila, začal mi říkat, ať se mu nabourám do mysli, jako jsem to udělala Kilornovi. Jenom né tak moc.

,,V žádném případě" pronesla jsem neústupně. Přes to vlak prostě nejel.

,,Zkus to. Neboj máme tady ošetřovatelky, které dovedou ošetřit všechna zranění" říkal.

,,Nikdy" oponovala jsem pevně.

,,Jak chceš" pronesl jenom a zmizel. Najednou do mě začal někdo strkat.

,,Tak tohle si vypiješ" procenila jsem skrz zaťaté zuby. Stoupla jsem si doprostřed louky a čekala. Shay do mě strkal. Já pořád stála. Najednou jsem udělala výpad na jeho mysl. Opět jsem se oddělila od těla a slabě narazila. Shay se objevil a zavrávoral dozadu. Já se vrátila do svého těla. Rozběhla jsem se k němu. ,,Shayi!" ječela jsem hystericky.

,,Klid Cal. Jsem v pořádku. Jenom mě hrozně bolí hlava" postěžoval si.

,,Můžeš si za to sám." odpověděla jsem chladně.

,,Super, Cal. Tak si to zopakujem" odpověděl Shay.

,,Ty si se zbláznil" vyčetla jsem mu.

,,Asi ano. Tak jdem na to" řekl jenom.

Takže po těch dvou hodinách, jsme byli oba úplně vyčerpaní. Teď sedím v obýváku a čekám až se objeví Brin. Ta to teda slízne. Zrovna když začínám pomalu usínat, otevřou se potichonku dveře.

,,Už na tebe čekám" jsem okamžitě vzhůru a tvrdě si ji měřím pohledem.

,,Cal, musela jsem poslat Kylea. Myslela jsem to dobře. Byla jsi vyčerpaná. Potřebovala jsi zapomenout" mele Brin tak rychle, že mi dá hodně práce, rozpoznat jednotlivá slova. Věřím že to myslela dobře. Ale tři dny? To už je moc.

,,To že jsi mě nechala tři dny spát, ti klidně odpustím. Ale jak můžeš být tak blbá a jít bojovat? Mně to zakážeš a pak jdeš udělat to samý?! Měla si mě nechat jít s tebou! Kdybych věděla o co jde, tak ti jdu pomoct! A to mě napadá. O co tady vlastně jde?! Shay mlčí jak hrob!" vyčítám jí.

,,Cal, já už to nikdy neudělám! Fakt! Slibuju. Hlavně se nezlob alespoň ty" kouká na mě laníma očima.

,,Jestli mi příště něco takovýho zatajíš, tak si to fakt slízneš. Ty jdeš dělat nějakou hloupost a zakázanou věc beze mě?" nesouhlasně mlaskám. ,,Doufám že to bylo naposledy!" měřím si ji nesouhlasně pohledem. Ona vypískne a řítí se ke mně. Když se konečně trochu uklidní, posadíme se na pohovku.

,,A teď mluv" koukám na ni.

,,Shay mě zabije" brblá ale pak spustí. ,,Hledači jsou lidé - a tím myslím naprosto normální lidé - kteří nás hledají, protože nás chtějí vycvičit v armádu a nebo prostě jenom pitvat a zkoumat. Jednou za čas nás najdou a je z toho takováhle polízanice. Shaye i Brandona to ničí. Chtějí pro vesnici jen to nejlepší. Bohužel se Shay nemůže soustředit dvacetčtyři hodin denně, takže když  "vypadne" jsme v ohrožení. My to ale nikdy nevíme, protože my vidíme furt stejně. Naštěstí máme stěhovalce, a dokonce dva." raduje se ale když vidí můj nechápavý pohled spustí znova. ,,Ti dokážou přemísťovat kus země. Třeba naší vesnici. Teď už se na tom pracuje. Ale zpět k Hledačům. Mají jednu obrovskou výhodu. A to tu, že někteří Napřirození se jim dostanou do zajetí dřív než je stihneme objevit a dopravit k nám. Takhle Shay objevil tebe. Pamatuješ, jak Kilorn věděl, že nejseš normální? To nebyla náhoda. On byl Hledač. A ti zbylí taky. Kdybys ho tenkrát nezabila, do pěti minut by tě převáželi na jejich základnu. Serov - jejich velitel -  je rychlý. Ale vyvolala si tolik rozruchu, že Tě neměl jak  převízt. To by vyvolal plno rozruchu zase on." mluví dál. Mně to začíná konečně dávat smysl. Jakto že to věděli. Oni jen čekali až ve škole/ třídě, nikdo nebude. A oni nevěděli, že je tam Shay. Konečně se mi to všechno spojuje. ,,Mají například Tris. Ta holka je lamželezo. Umí zlomit stůl mezi dvěma prsty. Dostali se k ní dříve než my. A teď unesli Stuarta. To byl nymf. Voda ho poslouchala. A ještě dalších pět mužů ale tím se teď nebudeme zabývat. Někteří Nadpřirození se k nim přidávají dobrovolně. Slíbí jim peníze a ochranu jejich rodin." mluví dál. ,,Pro dnešek stačilo Cal. Pojď si dát něco k jídlu" říká když vstává. Já ale neodpovím. Ztrácím se ve vlastních myšlenkách.