Zlodějka mysli

Kapitola jedenáctá

Brin mě vede vesnicí. Pořád necítím žádné myšlenky a cítím se podivně prázdná. Když jdeme středem vesnice, všichni na nás koukají. Na Brin přátelsky, ale na mě podezíravě. Brin mi stiskne ruku. ,,Jsou takhle podezíraví, protože tě neznají. Já tě znám pět minut a myslím, že jseš úžasná." mrkne na mě. Jsem za její společnost vděčná. I když mě obírá a mé schopnosti.

,,Cal, teď vypnu své schopnosti a vrátím ti tvé. Nelekni se" říká mi. Najednou jsem to zase já. Cítím tok myšlenek i klasické bolení hlavy. Nevím proč, ale cítím se lépe než předtím beze svých schopností. Teď si přijdu silnější.

,,Ty dokážeš svou schonost vypínat a zapínat? A na určené lidi?" ptám se ohromeně. Koukám na ni s otevřenou pusou. Nestačím se divit.

,,Ano. Ale je to tréninkem. Jednou to třeba dovedeš taky" konejšivě se usměje. Vede mě do nějakého domku, úplně na kraji vesnice. Zaklepe a nějaký mužský hlas ji vyzve, ať jde dovnitř. Vejdeme do obývacího pokoje. U stolu sedí Brandon a s ním Shay. Teda myslím, že je to Brandon. Oba vstanou a Brandon si se mnou potřese rukou s dobrosrdečným "Rád Tě poznávám". Shay sestru obejme.

,,Brin, tolik jsi mi chyběla" hladí ji po vlasech.

,,Ty mně taky Shayi. Jak bylo ve světě Normálních?" odpoví s očividnou úlevou v hlase, z toho, že je bratr v pořádku.

,,Všechno ti řeknu pak Bri" řekne a vyprovází ji z místosti. Nervózně přešlapuji. Nevím co mám dělat. Když se vrátí Shay, Brandon nás vyzve, abychom si sedli.

,,Máš nějaké otázky Callo?" ptá se Brandon, když usedám na křeslo. Jestli mám nějaké otázky? Mám jich alespoň tisíc.

,,Ano, mám" odpovím přihlouple. Fakt skvělý Callo.

,,A jaké?" odpovídá tpělivě Brandon.

,,Co je toto za místo? Co tady dělám já? Jakto, že když jsme sem přicházeli, byla vesnice neviditelná? Jo a ještě poslední otázka. Jak se jmenujete?" chrlím ze sebe. Ten, kterému říkám Brandon, se pobaveně usměje.

,,Toto je Kouzelné město. Zde jsou všichni nadpřirození v bezpečí. Ty jsi taky nadpřirozená, proto tu teď jsi. Byla neviditelná protože Shay má tak vysoké schopnosti, že ji umí zneviditelnit. Teď je zpět v neviditelném stavu. Jenže jenom okraj. Jo a ještě poslední odpověď. Jmenuju se Brandon" odpovídá Brandon. V tuto chvíli bych řekla, že vypadám celkem směšně. Mám otevřenou pusu a v očích jistě údiv.

,,Aha" odpovídám a už si zase přijdu jako největší pako na planetě.

,,Vše ti dovysvětlíme pak. Doufám že to zatím stačí. Co nejdřív tě začneme testovat a pomáhat ti s tvým darem" říká přátelsky. Tak tady mému prokletí říkají dar. Zajímavé.

,,A teď, jestli dovolíš, tě představíme lidem" vloží se do toho Shay. Věnuji mu vyděšený pohled.

,,Lidem?" odpovídám zděšeně.

,,Ano" odpovídá Shay a bere mě za ruku.