v.

9.7K 543 31
                                    

Bylo pondělí pozdě večer a Hermiona byla stále na ministerstvu. Přišel jeden z těch málo dní, kdy měla opravdu napilno a ani jednou se nezastavila. Byla příšerně unavená, ale chtěla dodělat práci, dřív než půjde domů. Náhle se ozvalo zaklepání a ona se zmateně podívala na dveře. Kdo by to mohl v tuhle hodinu být?

,,Dále," řekla a upřeně hleděla na dveře, mezi kterými se objevil Draco.

,,Neruším?" zeptal se a zavřel za sebou dveře.

,,V pořádku, stalo se něco?"

,,Vůbec nic," řekl, když se posadil naproti ní. Měla na sobě brýle a jemu se zdálo, že je v nich ještě krásnější, než obvykle, ,,Nevěděl jsem, že nosíš brýle."

,,To víš, noční vycházky do knihovny se tolik nevyplatily. Všichni mi říkali, že si zkazím oči, když budu číst po tmě, ale víš jaká jsem. Příliš tvrdohlavá," zasmála se a Draco s ní.

,,Děkuju za ty knihy. Scorpius o nich mluvil celý víkend."

,,To nic nebylo."

,,Ale ano. Nemusela jsi mu je kupovat, ale stejně jsi to udělala. Chtěl jsem ti za ně zaplatit, ale pak mi došlo, že bys ty peníze stejně nevzala."

,,Máš pravdu," zasmála se Hermiona, která byla napůl zděšená a napůl potěšená tím, jak dobře ji zná.

,,Ale nemůžu to nechat jen tak."

,,Jistě, že nemůžeš. Jsi přece Malfoy," řekla s úšklebkem a Draco se na ní užasle podíval před tím, než se zasmál.

,,Jistě, jsem Malfoy. A jako poděkování mě napadla večeře, co na to říkáš?"

Hermiona byla dost překvapená. Večeře s Dracem? Jistě změnil se, ale nemohli spolu jít jen tak na večeři. To prostě nešlo.

,,Hele Draco, vím, že jsi se změnil. Vychoval jsi úžasného syna a věřím, že je z tebe lepší člověk, ale sedm let jsme se neměli příliš v lásce. Vidíme se po čtyřech letech, neber si to osobně, prosím, ale večeře se mi zdá dost důvěrná," řekla a čekala na jeho reakci.

Draco sám sobě zanadával. Jistě, že se jí to zdá důvěrné, je to přeci Hermiona! Povzdechl si a snažil se z toho vybruslit. Bylo to moc rychlé a on to věděl, ale nemohl si pomoc. Byla všechno, co každý muž chtěl a on to věděl už dávno. Nechtěl si ji nechat proklounout mezi prsty.

,,Máš pravdu. Co tohle - oběd, ty, já a Scorpius."

,,To zní fajn," řekla s úsměvem a Draco si oddechl.

,,Dobře. Dej vědět, kdy se ti to hodí," řekl a zmizel z její kanceláře.


***

Tady máte na přání další kapitolu ❤❤❤ těším se na názory ❤❤❤

She: Minister of MagicKde žijí příběhy. Začni objevovat