xiii.

9K 529 88
                                    

Hermiona si pročítala dokumenty a odpočítávala minuty do oběda s Dracem. Musela si přiznat, že s ním ráda trávila čas a stejně tak i se Scorpiusem. Měli tu být každou chvíli a ona byla opravdu nedočkavá.

,,Hermiono!" vypískl někdo náhle a hned na to ji objímaly malé ručky.

,,Ahoj, Scorpe," zasmála se a políbila ho do vlasů, ,,Kde máš tatínka?" zeptala se, když si všimla, že tu Draco není.

,,Musel ještě něco zařídit kvůli práci a řekl, že mám jít za tebou."

,,Dobře, chtěl bys nějakou knihu, než si dočtu tyhle papíry?"

,,Jo! Můžu si vybrat?"

,,Samozřejmě," odvětila a sledovala, jak Scorp doběhl k její malé knihovně a vybíral si knihu.

Po půl hodině měla Hermiona všechno hotové, ale Draco se stále neukázal. Proto jen tak seděla a pozorovala Scorpiuse, jak si čte, když vtom se ozvalo otevření dvěří.

,,No konečně, už jsem-" začala Hermiona, ale když zjistila, že to není Draco zasekla se. Úsměv se jí zrtatil z tváře.

,,Asi jsi čekala někoho jiného."

,,Co tu děláš?" zeptala se chladně. Ušklíbl se a rychlým krokem se vydal k ní. Ani se nestihla nadát a jejich rty se spojily. Okamžitě ho od sebe odtrčila a vlepila mu facku.

,,Chci tě zpátky," řekl a třel si místo, kam ho udeřila.

,,Zpátky? Chceš mě zpátky jako tvojí reklamu?" zeptala se uštěpačně.

,,Nepřeháněj to."

,,Já to nemám přehánět? Využíval si mě, Rone! A já tě milovala. Stala se z tebe namyšlená hvězda, co si ničeho neváží. Jsem ráda, že mi to Harry řekl hned, jak jsem se vrátila z Bradavic."

,,Ale stále jsi volná, ne? To znamená, že mě miluješ i po těch letech," ušklíbl se a Hermiona si odfrkla. Náhle dostala úplně bláznivý nápad.

,,Scorpe, zlatíčko, jdi prosím za tatínkem," řekla s úsměvem a políbila ho na tvář, při čemž mu do ucha zašeptala: ,,A řekni, že potřebuji jeho pomoc."

Scorpius okamžitě odběhl a Ron se na Hermionu koukal s otevřenou pusou. Scorpius našel svého otce ve vstupní hale u výtahu a vyřídil mu Hermionin vzkaz.

,,T-ty máš dítě?!" zeptal se nevěřícně.

,,Už dávno tě nemiluju, Rone," pronesla klidným hlasem, ,,Měl by jsi odejít."

,,Jsi moje, Hermiono! Vždycky jsi byla," vyprskl a znova se k ní začal přibližovat, ale vtom se znovu otevřeli dveře a Hermiona neváhala ani chvíli a rozeběhla se k Dracovi do náručí.

,,Konečeně jsi tu, lásko," vykřikla radostě a schovala hlavu v jeho krčním ohybu. Draco moc nechápal, co se tu děje, ale byl chytrý na to aby spolupracoval.

,,Co tu děláš, Weasley?" zeptal se a přitiskl si k sobě Hermionu blíž.

,,Nic," odpověděl v šoku a chtěl odejít, ale Draco ho před dveřmi silně chytil za ruku.

,,Dozvím-li se, že jsi někdy otravoval Hermionu, nebudu tě šetřit," procedil skrz zuby a pak ho pustil. Ron bez zaváhaní odešel.

,,Tak, co se to tady přesně stalo?" zeptal se, když se od něj Hermiona odtáhala, při čemž způsobila, že mu najednou byla zima. Tenhle pocit se mu nelíbil. Chtěl ji u sebe držet už napořád.

,,Řeknu ti to na obědě, pokud to stále platí."

,,Samozřejmě."

***

Tady se nám to začíná rozjíždět 😍😍

Názory, názory? 💚💚

She: Minister of MagicKde žijí příběhy. Začni objevovat