Trapas století

4K 162 9
                                    

Z pohledu Anet:

Po večeři jsem šla na chatku s Jeny, Sebastianem a přidal se i Theo.
Smáli jsme se vtipům, které Seban říkal. Otevřeli jsme dveře a zůstali jako přikovaní. Na posteli spala Simča, což mě překvapilo, protože by měla byt na ošetřovně, ale byla jsem ráda, že je v pořádku.
„Co tady dělá? Vždyť má být na ošetřovně ne?" zeptal se potichu a zmateně Sebastian.
„Asi ji pustili nebo zase odešla sama. Půjdeme jinam, ať se vyspí," navrhla Jeny a všichni jsme přikývli.
„Lidi, já tady s ní zůstanu," řekl Theo a sedl si na postel od Jenifer.
„Jo, chápu," uchechtla jsem se a vyšla z chatky. Jeny a Sebastian šli za mnou směrem k bazénu. Dneska bylo celkem teplo, tak jsme si sedli na kraj bazénu a nohy si namočili do vody.
Sledovali jsme západ slunce a zároveň si povídali o všem možným. Za čtyři dny končí tábor a já nechci ztratit lidi, které jsem tady měla. Co bude se mnou a Sebastianem? Co se Simčou a Theodorem?
Nechtěla jsem na to myslet a pokoušela jsem se užít si zbytek tábora. Vím, že jsem ze začátku říkala, že to bude tady strašné, samí fakani a tak... Jenže opak byl pravdou. Našla jsem tady ty nejlepší lidi na světě. Zažila jsem tady nejlepší měsíc v životě, a taky lásku...

„Tak co budete dělat, až skončí tábor?" začala jsem.
„No já budu hodně cestovat s rodiči, dokud nezačne škola," začala Jeny a usmála se. „Já ještě nevím. Přestupuju na školu s Theodorem, protože je blíž a navíc se Theo stěhuje...," uchechtl se Sebastian.
„A co máte se Simčou v plánu vy?" zeptal se Sebastian a já se zamyslela.
„No... máme v plánu kino, stanování, různé bazény, cestování kolem a tak...," zasmála jsem se a najednou mě napadl bezva nápad. „Hej, lidi, co kdyby jste šli s námi stanovat? Sejdeme se a pojedeme na přehradu třeba na dva dny," nadšeně jsem vydala ze sebe.
„To je skvělý nápad," přikývli jednohlasně a dále jsme si povídali.
Byla už tma, když jsme se rozhodli se vrátit na své chatky. Theo byl stále na chatce se Simčou a povídali si a trochu i té romantiky bylo určitě. Jakmile odešel, zeptala jsem se Simči, jak jí je. „Je mi fajn, co jste dělali vy?" uchechtla se Simča. Vypověděla jsem jí, co jsme dělali, a co máme v plánu ohledně toho stanování. Dlouho jsme pak diskutovali a nakonec šly všechny spát, když nás přišel seřvat Nick, protože jsme dělali kravál.

***

Jako obvykle nás vzbudil budík. My se převlékly a šly na snídani. Přisedly jsme si ke klukům a diskutovali o všem možným.
Po snídani jsme se postavili na nástup ke svým týmům a čekali na Lea, jako každý den.
„Takže, táborníci. Jako každý rok, tak i dnes sedmnáctý den budeme pořádat večerní bojovku. Určitě se všichni těšíte, což jsem rád. A aby vám vaše nadšení vydrželo, dopoledne budou sekce a odpoledne máte volno," všichni jásali a dále poslouchali Lea, který oznamoval, jaké sekce teď následují.
„V jídelně bude film Sirotčinec slečny Peregrinové, který bude mít na starosti Thomas. Tady před budovou bude kreslení křídou s Ritou. Dále bude gymnastika s Patricii a nakonec florbal s Nickem," dopověděl a všichni souhlasně přikývli.
„Tak na co půjdete holky? Zeptala se Jeny.
„Gymnastika, rozhodně gymnastika," zasmála se Simča a já souhlasně přikývla.
„Proč zrovna gymnastika? Já nic neumím, takže se jí vyhnu obloukem," uchechtla se Jeny a my taky. „No nás baví a umíme ji," zasmála jsem se a mrkla na Simču. „No nevím, jestli ji umíme úplně luxusně, ale jako celkem dost jsme se naučily, takže pozadu snad nebudeme," prohodila Simča a zasmály jsme se.
„Fajn, tak mi něco pak předvedete dobře?" mrkla na nás Jeny. Přikývly jsme a odešly na chatku.

Oblékly jsme si sportovní top a třičtvrťáky. Potom jsme rychle šly na vybranou sekci. Vzhledem tomu, že bylo horko, gymnastika byla venku. Nedaleko bylo florbalové hřiště. Když jsme se podívaly, tak jsme tam viděly Thea a Seba.
Z gymnastiky jsme něco uměli, protože vždy, když přijdeme ze školy, tak trénujeme. Naučily jsme se araba. Podívala jsem se na kluky a zrovna dal Sebastian gol. Je vážně roztomilý. Z myšlenek mě vytrhla Simča. ,,Anet, haló,"
„Je, promiň, jen jsem," usmála jsem se.
„Jej, někdo je zamilovaný," usmála se Simča a já taky. Patricie nám ukázala další cviky, strašně nás to bavilo, a taky jsem si všimla, že Simča pokukuje po Theovi. Už nám to končilo, tak jsme se šli ještě podívat na ty naše florbalisty.

Náš tábor, náš život✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat