Náš tábor, náš život✔️

Nejlepší mamča

Z pohledu Simon:

Konečně už je pátek... Celý týden byl celkem nezajímavý, ale dnešek je výjimečný, protože je poslední školní den tento týden. Vím, že stejně je příští týden škola jako vždycky, ale prostě na to zkouším nemyslet a zajímám se pouze o víkend, který je přede mnou.

***

Vstala jsem z postele a šla do koupelny provést hygienu a omýt si obličej.
Místo toho, abych se převlékla, jsem zamířila rovnou do kuchyně na snídani, protože umírám hlady.

Ahoj, zlatíčko. Dneska přijdu brzo odpoledne, tak si zajdeme do kina :).
Na stole máš připravenou snídani, tak se hezky najez a běž vzbudit tatínka, protože jsem si jistá, že ho budík nevzbudil.

Máma.

Ona vždycky umí potěšit. Zmuchlala jsem lístek a vyhodila ho.
Snědla jsem si nejprve snídani, abych o ni nepřišla díky taťkovi a šla ho vzbudit.
„Tati, vstávej nebo přijdeš pozdě do práce," řekla jsem mu a žduchala do něj.
„Hmmm," jediné, co udělal. To fakt?
„Tati, dělej nebo přijdu pro sklenici vody a skončí na tobě," zvýšila jsem hlas a uchechtla se.

„Nech mě spát, já mám času dost," zabrblal do polštáře a přetočil se na druhy bok.
„No tak..," zabručela jsem tentokrát já a přemýšlela, co bych měla ještě říct. A zrovna mě to napadlo.
„Tati? Když vstaneš, udělám ti palačinky," navrhla jsem mu a na to už zareagoval a neochotně vstal.

Jak jsem slíbila, tak jsem i udělala a přichystala mu moje úžasné palačinky. (ano, Ego up).
Vrátila jsem se zpátky do pokoje a vytáhla si ze skříně černé roztrhané džíny, šedé tričko s kapsou a přes něj si dala kostkovanou červenou košili.

Pak jsem se vydala do koupelny, kde jsem si vyžehlila vlasy a trochu nalíčila, ale tentokrát pouze řasenku.

Vzala jsem si svoje věci, obula si bílé conversky a šla pro Anet.
„Čau, herečko," pozdravila jsem ji ve dveřích a zasmála se.
„Ahoj, Azi," uchechtla se a šla si pro věci. (Azul- modrá, podle mých modrých očí).

Celou cestu nic neřekla, což mi přišlo divné, takže jsem se musela zeptat.
„Co ti je? Jsi nějaká zamlklá,"
„Aale, jen mě poslední dobou bolí hlava a jsem strašně unavená," řekla a já si teprve teď všimla, jak je bledá, a co teprve ty její pandí kruhy pod očima?
„Proč jsi nezůstala doma? Vypadáš hrozně," mrkla jsem na ni a ona jen protočila oči.
„Proto," jednoduše odpověděla a celou cestu jsme už byly ticho.

Do školy jsme přišly těsně před zvoněním, takže jsme si rychle vzaly učebnice a pospíchaly do třídy.

Opět začala ta nejnudnější část školy, což je učení a já si začala kreslit.
Nakreslila jsem gymnastku, která dělá most a vytáhla si další papír, abych nakreslila něco jiného, ale zrovna zazvonilo a já s Anet jsme šly ke skříňkám.
„Simi, máš ten stan? Mně ho totiž babi nepůjčí, protože neví, kde je," zeptala se mě Anet a já přikývla.

„Jo mám, neboj se, ale za to mi koupíš pivo a pozveš mě na buřty," ušklíbla jsem se a ona jen protočila oči.
„Hele, taky můžeš spát pod širákem," zazubila jsem se na ni a ona mě probodla pohledem, ale hned na to se opět usmála.

„Anebo taky můžu spát u Seba ve stanu," oplatila mi to a já už raději mlčela.

Někdo mi z ničeho nic zakryl oči a já hned věděla, kdo to je. „Vážně, Theo? " uchechtla jsem se a rázem se jeho ruce ocitly kolem mého pasu.