Z pohledu Simon:
Konečně jsem se dobře vyspala. Vypla jsem budík a začaly jsme se s holkami oblékat. Šly jsme na snídani a sedly si k našemu oblíbenému stolu. Přidali se k nám i kluci. Dnes jsme měli bufetové stoly, tak jsem si vzala cereálie. U stolu jsme si povídali a smály se vtipům od kluků. Málem jsem ty cereálie vyprskla na Thea. Potom jsme šli na nástup. Když tam byli všichni, tak Leo začal. „Mílí táborníci, vzhledem k tomu, že se nám krátí pobyt na tomhle táboře, tak jsem se rozhodl, že dopoledne máte volno. Odpoledne se podíváme do města, protože jsme tam dlouho nebyli,"
Většina byla smutná, že už tábor končí a já taky.
Viděla jsem na Anet ,jak se podívala na Seba. No já se taky ohlédla po Theovi.Nakonec jsme šli do chatek, protože bylo 28°, tak jsme se oblékly s holkami do plavek, vzaly ručníky a šly k bazénu. Cestou tam Jeny šla za Tobiášem. Jenže u bazénu bylo hodně lidi. „Hej, Anet, znám jedno místo, kde bychom mohli jít se okoupat a opalovat," řekla jsem.
„Dobře, veď mě," řekla a usmála se. Šli jsme lesem k mému oblíbenému místu. „Kampak jdete?" zeptal se někdo. Rychle jsme s sebou trhly, za námi stal Theo a Sebastian.
„U bazénu je hodně lidi, tak jdeme někam jinam. A kde jdete vy?" zeptala se Anet.
„Zřejmě tam, kam vy," uchechtl se Theo a já protočila očima. Vydali jsme se k jezeru u útesu. Na břehu jsme si roztáhli ručníky a ruku v ruce jsme se všichni rozběhli směrem k jezeru a skočili. Celou dobu jsme blbli. Nakonec jsme hráli kohoutí zápasy. Já byla na ramenou od Thea a Anet na Sebastianovi. Hráli jsme vícekrát, někdy jsme vyhráli my, a někdy Anet a Seban, ale vždy jsme obě dvě skončily pod vodou. Nakonec Anet vylezla, protože jí byla zima a šla se opalovat. Už jsem chtěla taky, ale Theo mě nechtěl pustit. Obmotal si ruce kolem mého pasu a nepustil. „Hej, Theodore, pust mě!" řekla jsem a začala se smát. Sebastian vylezl a šel za Anet. Vzal ji do náruče, ale Anet mu něco řekla a on ji položil. Chvíli jsem je sledovala, ale pak jsem se podívala na Thea, který byl blízko u mě. Pohladil mě po tváři a láskyplně mě políbil. Oplatila jsem mu to, ale pak se odtáhla, a podívala se mu do těch nádherných tmavých očí. „Nepůjdeme už z vody? Je mi taky docela zima," řekla jsem a usmála se. „No dobře, půjdeme," odpověděl.
Vyšli jsme z vody a zrovna jsem zahlédla, jak se Anet se Sebem líbali. Podívala jsem se na Thea, ale on je neviděl, protože pozoroval mě. Sedli jsme si na deku a povídali si. „Lidi, víte, na co jsme zapomněli?" řekl Theo.
Tázavě jsme se na něho podívaly s Anet. „No jo... Zapomněli jsme na oběd," řekl Sebastian. Všichni jsme vyskočili na nohy, vzali věci a utíkali do chatek se převléct, a pak na oběd.Přiběhli jsme do jídelny a sedli si ke stolu. „Kde jste byli?" zeptala se Jeny.
„No přece jsme se šli koupat a opalovat," usmála jsem se. Jeny už se neptala a usmála se. Dneska byla kuřecí polévka a svíčková s knedlíky.
Já jsem si řekla o hodně knedlíků a Anet taky kvůli mně. Anet už nemohla, tak jsem se jí zeptala. ,,Mužů si je vzít?"
„Simi, klidně. Jako vždy," usmály jsme se na sebe. „Ty to sníš?" zeptal se s údivem Theo a podíval se na Seba.
„Jasně, že je sní, má rekord 18 knedlíků," podívala se na mě Anet, plácly jsme si a začaly se smát.
„Děláš si srandu? Ty? Vždyť jsi hubená, tak jak to, že toho tolik sníš?" stále nevěřícně se vyptával Theodor.
„Jo, co se tak divíš?" smála jsem se s Anet. „Však ani já tolik nesním," řekl a podíval se na Seba.
„No jo no," uchechtla se Anet.Po obědě jsme se převlékli, vzali peníze a sešli se u hlavní brány.
Společně jsme všichni vyrazili na zastávku, kde jsme čekali na autobus. Stála jsem na konci s Anet, Sebanem, Theodorem, Jeny, Violou A Bettany. Jak neobvyklé.
Na autobus jsme čekali asi pět minut. Nastoupili jsme a jeli do města. Tam jsme dostali rozchod na tři hodiny a rozešli se pryč. „Kam půjdeme, lidi?" zeptala jsem se.
„Co kdyby jsme šli do kina?" zajiskřily oči Anet a všichni jsme přikývli.
Dneska dávali : Hvězdy nám nepřály, Piráti z Karibiku, Emoji ve filmu, šmouly a Než jsem tě poznala. Všichni jsme se shodli na: Než jsem tě poznala. Koupili jsme si lístky a sedli na sedadla. Já seděla vedle Thea a Anet. Chvilku jsem se dívala, ale pak jsem položila hlavu na rameno Thea a po chvilce jsem usla. Nevím, proč vždycky v kině usnu, když to je romantika. Vzbudilo mě hlazení na tváři. Otevřela jsem oči a uviděla Thea, jak mě pozoruje. „To už film skončil? Já nespím," uchechtla jsem se a narovnala. „Ne, ještě ne, ale už bude končit. Popravdě mě více baví tě pozorovat, když sladce spíš," usmál se a propletl naše prsty. Nahla jsem se k němu a lehce ho políbila. „Za co to bylo?" uchechtl se Theo. „Za to, že jsi tak úžasný," začervenala jsem se, ale nevadilo mi to.
Konečně film skončil a my se rozhodli jít na pizzu. Objednali jsme si dvě šunkové pizzy. Většinu jsem snědla já s Theodorem a Anet se Sebem se jen smáli. Když jsme měli platil, vytáhla jsem peněženku, že to zaplatím, ale Theo se Sebem mě předběhli a zaplatili to. „Co to děláte? Nemůžete za nás platit," usmála jsem se a udiveně na ně hleděla. „No tak, princezno. Vždyť se nesluší, aby platila dáma," ironicky prohodil Theo a všichni jsme se začali smát. „Já ti dám dámu," zasmála jsem se a chtěla ho bouchnout do ramene, ale chytil mi ruku a přitáhl si mě k sobě.
Chtěla jsem se vysmeknout, ale jeho stisk byl pevný, takže se ani nehnul. „ To není fér," řekla jsem poraženecky a opřela se o něj. Anetka se začala smát a ukázala výsměšné gesto (kišky lišky), ale Sebastian ji uviděl a šibalsky se usmál. Během ani ne deseti sekund byla Anetka na jeho klíně a on ji silně objímal. Ona se snažila vyprostit, ale stejně jako u mě to bylo zbytečné. Nakonec jsme se začali všichni smát, ale museli jsme jít po chvilce na sraz. Opět jsme přišli pozdě, ale Leo si toho už ani nevšímal. Prodloužil nám rozchod na další dvě hodiny a my se opět rozešli. Jeny odešla někam s Tobiášem, takže jsme byli pouze já, Theo, Anetka a Sebastian.Z pohledu Anet:
Protože jsme už vše prošli, tak jsme se jen tak procházeli a povídali si. Drželi jsme se se Sebastianem za ruku a Simča s Theodorem taky. Nakonec jsme se rozhodli jít na dětské hřiště. Zrovna tam bylo prázdno, tak Simča s Theodorem šli na houpačky a já se Sebem naproti nim na lavičku. „Už teď mi chybíte, kluci" řekla jsem smutně. „Oba dva stejně?" zeptal se Sebastian podezíravě. „Samozřejmě, že ty nejvíce," řekla jsem a dala mu pusu na líčko. „To už je lepší," uchechtl se a objal mě. Začali jsme se smát. „Hele, ale to stanování platí ne?" zeptal se Sebastian. „Cože, jaké stanování mně nikdo nic neřekl," tázavě se podíval Theo. „No, chtěli jsme se sejít a stanovat někde," řekla jsem. „Byli bychom tam my čtyři a Jeny a možná ten její Tobiáš," uchechtla jsem se.
„To je skvělý nápad, já to beru," řekl Theo a Sebastian přitakal. Podívali jsme se na čas a zase jsme zapomněli, tak jsme běželi. Leo se podíval na nás, že jsme zase přišli pozdě, ale nekomentoval to, protože si už zvykl. Šli jsme na zastávku, kde jsme opět čekali. Když jsme nastoupili, tak jsme si šli sednout. Byly tam poslední dvě místa, tak si kluci sedli a my na jejich klín.Konečně jsme byli v táboře. Od kluků jsme se oddálily. Bylo ještě brzo a trochu se ochladilo. Já jsem si zašla na záchod a Simča šla na chatku. Když jsem se vracela k chatce, uslyšela jsem někoho něco říkat. Jsem strašně zvědavý člověk, tak jsem se šla podívat, a koho jsem neviděla, Elišku, která byla u Seba. „Ale já chci, aby jsi byl se mnou a ne s tou nickou," řekla a začínala objímat Seba a už ho chtěla políbit, jenže Sebastian ji odstrčil a řekl. ,,Nicka to vůbec není, je úžasná, milá, hezká no prostě je celá báječná. Úplný opak tebe," řekl a opovrženě se na ni podíval.
„Ale...," začala brečet. Běžela mým směrem, tak jsem se otočila a snažila se odejít. Snažila jsem se dělat, že jsem nic neviděla. „Vyhrála jsi, nech si ho, nenávidím tě. Zkazila jsi mi celý tábor," a utekla s brekem pryč. Díky, tak tohle se mi povedlo, jsem na sebe pyšná. Usmála jsem se sama pro sebe. Šla jsem na chatku pro mikinu, protože se vážně ochladilo, ale zastavil mě Sebastian. Objala jsem ho a řekla. ,,To bylo hezké, co si řekl,"
„Ty jsi to vid-," nedořekl. „Ano," řekla jsem opatrně. „Myslel jsi to vážně?"
Podíval se mi do očí. „Neříkal jsem ti, že bych nikdy nelhal?" řekl a usmál se.
„No jo," zavěsila jsem se mu na krk a pohladila ho po vlasech. Něžně jsem ho políbila a on oplatil. Pořád jsem se klepala zimou a on si toho všiml.
„Na, tady máš moji mikinu," podal mi ji, objal mě a dal mi pusu do vlasů. „Krásko, budeš mi chybět," řekl smutně a odešli jsme k nám na chatku. Simča tam byla s Theodorem a Jeny s Tobiášem. Překvapilo mě to, protože oni s námi většinou nebývali. Sebastian si sedl na postel od Jeny a já chtěla vedle něj, ale obmotal své ruce kolem mého pasu a přitáhl si mě na klín. Chtěla jsem odporovat, jenže... Znáte klučičí sílu.
Vzdala jsem se a obmotala ruku kolem jeho krku. Zase jsme si všichni povídali, ale pak za námi přišla Patricie, ať jdeme na večeři. Sedli jsme
si k našemu obvyklému stolu v rohu jídelny a pustili se do jídla. Dnes byly těstoviny s tvarohem, takže jsem se jako obvykle se Simčou naládovala a šly na chatku a já si četla. Jeny po chvilce odešla k Tobymu na chatku a bude tam až do rána, tak jsem se rozhodla, že dneska budu spát na její posteli. Rozvalila jsem se na její posteli a lehla si. Simča šla ještě na záchod, takže jsem měla klid a hned usla.
ČTEŠ
Náš tábor, náš život✔️
ספרות נוער20 dní na táboře je pro mnohé jen ztráta času. Jen samé hry, pravidla, večerky... je to přece pro malé děti. Ovšem i tento kousek času může změnit pohled na život a celkem jej obrátit vzhůru nohama. Jen za tak krátkou chvíli toho člověk zažije toli...